Jazykovědma prozrazuje: Jak Vánoce ke svému jménu přišly?
Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista. České pojmenování tohoto svátku má původ v němčině a do češtiny se dostalo poměrně kuriózním způsobem…
Vánoce mají v českém a slovenském prostředí zvláštní postavení: nejen proto, že je mnozí z nás považují za nejvýznamnější svátky v roce, ale také proto, že se pojmenování „Vánoce“ vyskytuje pouze v češtině a slovenštině („Vianoce“). Jiné slovanské jazyky, kde bychom vzhledem k jejich spřízněnosti očekávali podobné slovo, nazývají zimní svátky odkazem k narození Krista – v ruštině „Ražděstvo“, v polštině „Boże Narodzenie“ apod.
Výraz „Vánoce“ jsme převzali z německého ekvivalentu „Weihnachten“, a to poměrně kuriózním způsobem. Druhou část – tedy „Nachten“ neboli „noci“ – jsme totiž doslova přeložili, zatímco tu první – „Weih“, od „weihen“, tj. „světit“ – jsme pouze přizpůsobili češtině. Slovo „Vánoce“ tak označuje svaté noci.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.