Nejspíš byste správně odhadli, že neformální pozdrav „čau“ se do češtiny dostal z italštiny. Možná už ale nevíte, co přesně italské „ciao“ znamená. Jde o výraz odvozený z benátského pojmenování „schiavo“ pro sluhu či služebníka. Spojení sluhy a pozdravu není tak nelogické, jak by se na první pohled mohlo zdát.
TIP: Jazykovědma prozrazuje: Kde se v češtině vzal pozdrav „ahoj“
Určitě jste si všimli, že ve starých filmech a knihách se slovem „služebník“ nebo „služebníček“ dřív zdravilo i u nás. Stejnou souvislost má pozdrav „servus“, používaný dnes spíš humorně než v původním slova smyslu. V latině totiž označuje sluhu či otroka. Ať už se tedy vítáme „servus“, nebo „čau“, v obou případech se nakonec vracíme k někdejšímu uctivému pozdravení „služebník“.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.
