Jaký bude svět v roce 2022: Digitalizace fyzického světa předpoví i katastrofu
Poté co jsme úspěšně digitalizovali informace, obchodní transakce a sociální vztahy, nás čeká další krok – digitalizace fyzického světa
Pomocnou ruku při digitalizaci fyzického světa nám podá tzv. internet věcí, který umožňuje bezdrátové propojení zařízení a jejich vzájemnou komunikaci. Samořídící auta, lednice, jež si dokáže objednat chybějící potraviny, kávovar vyrábějící náš oblíbený životabudič přesně dvacet minut poté, co nám zazvoní budík, nebo inteligentní systém, který v bytě zatopí, až se budeme vracet z práce – to jsou jen některé z mnoha příkladů internetu věcí, jenž v příštích pěti letech poroste neuvěřitelnou rychlostí.
Problém spočívá v tom, že je nesmírně obtížné tak obrovské množství informací zorganizovat a pracovat s nimi. Odhaduje se například, že vědci tráví až 80 % času vyhrazeného na práci s daty jejich „čištěním“ od nesouvisejících údajů – místo aby zjišťovali, co přesně nám tato data sdělují. Pomoct by mohly nové výkonné algoritmy a software, k nimž patří i projekt Macroscope.
Makropohled na planetu
Internet věcí se zdaleka nezastavuje u domácích spotřebičů a lepší organizace dopravy, ale projeví se především v průmyslu a zemědělství. Systém Macroscope zapojuje do organizování dat umělou inteligenci, která je dokáže vyhodnocovat mnohem efektivněji než jakýkoliv běžný analytik. Již dnes je „makroskop“ zásobován víc než šesti miliardami připojených zařízení, jež generují desítky exabajtů (1018 bajtů) dat měsíčně – a zmíněný objem má každoročně narůstat o 30 %. Do budoucna vědci počítají s tím, že do makroskopu zařadí a propojí v něm řádově miliardy objektů: od ledniček a žárovek přes kardiostimulátory a fotoaparáty až po drony či satelity.
Pokud například dokážeme dokonale analyzovat data, která získali meteorologové, hydrologové a pedologové (odborníci na půdu), dostane nová generace farmářů do rukou velmi užitečný nástroj: Budou mít k dispozici nejen údaje o půdních podmínkách či o dostupných vodních zdrojích, ale také přesné informace, kdy nastane nejlepší čas setby a sklizně, jaké plodiny zasadit a kam nebo třeba jak optimálně hospodařit s vodou.
Stejně tak by zmíněná technologie měla zvládnout řešit otázky týkající se celé planety – například předvídat srážku s asteroidem, přičemž nám poskytne údaje o jeho poloze a složení. Makroskop tedy přinese nový, digitalizovaný a interaktivní obraz okolního světa, podstatně komplexnější než kdykoliv dřív.