V 19. století zaznamenalo poštovní spojení v habsburské monarchii prudký rozvoj. Po napoleonských válkách však ještě mělo hlavně ve východní části říše do moderní sítě daleko. Tuto situaci zachycuje mapa Übersichts Karte der fahrenden Posten in dem Oesterreichischen Kaiserstaate, jejíž název lze přeložit jako „Přehledná mapa poštovních linek v Rakouském císařství“. V roce 1826 ji vydal geograf a kartograf Franz Raffelsperger, který působil ve Vídni.
Nerovnoměrné propojení
Vysoká hustota poštovních tras v našich a rakouských zemích přitom ostře kontrastovala s relativně pustými Uhrami. Například v oblasti dnešního Slovenska se nacházely jenom dvě trasy: Vídeň (Wien) – Bratislava (Pressburg) – Piešany (Pőstyany) a Budapešť (Pesth) – Košice (Kaschau), jež pokračovala přes Dukelský průsmyk do Haliče.
Mapa se nezaměřuje jenom na domácí linky, ale dokládá také poštovní propojení napříč evropskými státy státy včetně Francie, Ruska a Osmanské říše. Znázorňuje i klasifikaci poštovních stanic a tras podle jejich důležitosti. Například v Čechách jednoznačně dominuje hlavní pošta v Praze (Prag), na Moravě a ve Slezsku kromě hlavní pošty v Brně (Brűnn) existovaly filiálky v Olomouci (Ollműtz), Opavě (Troppau) a v Krnově (Jaegendorf).
