Intimní zdraví: Jaké jsou nejběžnější sexuálně přenosné nemoci?

Sexuálně přenosné nemoci jsou tu stále s námi. I přes osvětu ve společnosti a dostupné prostředky pro ochranu se stále šíří a ztrpčují život lidem, kteří si třeba ani nedokázali představit, že by se jich taková choroba mohla týkat

03.06.2023 - Veronika Stejskalová



Metla zvaná příjice

O pohlavních chorobách věděli naši předci již ve středověku. Sice je nedokázali jednoznačně pojmenovat, natož efektivně a účinně léčit, ale tušili, že když někdo využívá služeb lehkých žen, může se nakazit pohlavně přenosnou nemocí. Jednou z nejstarších chorob je syfilis, způsobená bakterií Treponema pallidum; zmínky o ní jsou doloženy již ve 12. století v knize Trotula od Troty ze Salerna. Trota byla lékařka specializující se na ženskou medicínu a především pohlavní orgány a porod. Už samotný fakt, že žena mohla v tomto období vystudovat medicínu a následně ji aplikovat, je fascinující, stejně jako schopnost popsat nemoc a zjistit souvislosti.

Ovšem doporučená léčba už se z našeho pohledu může zdát méně příjemná. V tomto období se ženám a především mužům na syfilis doporučoval studený obklad na zmírnění otoku, omytí teplou vodou a posypání směsí koření a bylinek. Často se také používaly masti obsahující rtuť, což však často vedlo k úmrtí pacienta v důsledku otravy tímto prvkem než na komplikace spojené se syfilidou. Lékaři volili i chirurgické ošetření v podobě odříznutí hnilobného masa a vypálení rány – přestože tento zákrok musel být velmi bolestivý, údajně opravdu fungoval. 

Nepříjemné pálení 

Chlamydie jsou typické parazitické bakterie napadající buňky hostitele. U žen infekce způsobuje zánět močové trubice a děložního hrdla, u mužů zánět nadvarlete, močové trubice a tzv. prostatitidu. Chlamydie je možné prokázat již po sedmi dnech od nákazy. Onemocnění se projevuje pálením, výtokem z penisu nebo pochvy a u žen krvácením mimo menstruační periodu. Při neléčení může vést až k neplodnosti, léčba však musí proběhnout u obou partnerů. 

Přemnožené neštěstí

Velmi častou pohlavní chorobou je kvasinková infekce, i přes to, že ji společnost nepovažuje za klasickou sexuálně přenosnou nemoc. Její četnost výskytu a okolnosti nákazy nejsou zpravidla stejné jako u syfilis, HIV, kapavky a dalších. Postihuje především ženy; až 75 % z nich se minimálně jednou v životě setká s vaginální infekcí, která je nejčastěji způsobena právě bakterií Candida albicans. Ve skutečnosti se nejedná o onemocnění, jež na nás nutně musel přenést sexuální partner. Kvasinky jsou mikroorganismy, tedy běžná součást našeho organismu nejen v intimních partiích, ale i v krku, nose nebo ústech. Žijí v souladu s ostatními mikroorganismy a navzájem si hlídají rovnováhu. Pokud se ale změní zažitý režim nebo poruší typické prostředí, kvasinky získají výhodnější podmínky k životu a přemnoží se. Touto změnou může být jiné pH pokožky, vyšší vlhkost nebo přítomnost nových látek. Příčiny jsou rozmanité – změna stravy, dlouhodobější léčba, užívání antibiotik, hormonální antikoncepce, stres, těhotenství nebo nevhodné spodní prádlo. Kvasinky jsou přenositelné na partnera, je proto nezbytné přeléčit i jeho.

Viry útočí

Genitální bradavice patří mezi HPV infekce, jejichž původcem je lidský papillomavirus. Na genitáliích, v oblasti konečníku, ale i na ústech a hrtanu se objeví malé okrouhlé útvary – drobné uzavřené bradavičky nebo až větší množství mokvajících útvarů, které mohou nepříjemně pálit, svědit nebo krvácet. Bradavičky se neobjeví všechny zároveň, ale pozvolna se rozlézají v postižené oblasti. Jejich velikost a bolestivost se stupňují pomalu, proto je pacient často přesvědčen, že o nic nejde. Avšak HPV viry jsou extrémně nakažlivé a jejich léčbu není radno podcenit. Genitální bradavice je možné léčit mastmi nebo chirurgicky. Bohužel i po chirurgickém odstranění se nemoc může opět vrátit. Proti HPV ale existuje i vakcína, kterou odborníci doporučují aplikovat ve věku 9 až 14 let. 

Varovný vřed

Lymphogranuloma venereum je název relativně nové pohlavní choroby. Přesněji řečeno, nová je pro Evropany; pochází z Afriky, Jižní Ameriky, severovýchodní Asie a Karibiku, kde je už značně rozšířena. Jejím původcem je bakterie Chlamydia trachomatis, jež stojí i za dalšími onemocněními. Projev této choroby je ale od klasické infekce chlamydiemi odlišný. V oblasti genitálií nebo v ústech se vytvoří červený pupínek (jeden nebo více), který se po pár hodinách změní ve vřed. Není nijak bolestivý, pouze vizuálně odpudivý a sám po několika dnech zmizí. Pokud se však tato fáze neléčí, nemoc přejde do druhé fáze. Tříselné lymfatické uzliny zduří, kůže zrudne, popraská a začne hnisat. To už značně bolí, navíc se onemocnění může rozšířit i do oblasti břicha. Zánět se projevuje i výtokem z konečníku s příměsí krve či bolestivým vyprazdňováním a bez léčby může dojít až ke zúžení cév. Nejvíce nemocných je mezi homosexuálními muži.

Česká jednička

Bakterie Neisseria gonorrhoeae (gonokok) je původcem onemocnění známého spíš pod lidovým názvem kapavka. Patří mezi nejrozšířenější pohlavně přenosnou nemoc u nás a ve světě se pohybuje do 4. místa. U mužů se projevuje hnisavým zánětem močové trubice s pálením a řezáním při močení. Penis je zarudlý, velmi často s hnisavým výtokem (přední kapavka). Když se nezahájí léčba, může se zánět rozšířit do celé močové trubice (zadní kapavka), do močového měchýře a prostaty. U žen je rozvoj nemoci pozvolnější. Projevuje se nažloutlým hnisavým výtokem, svěděním, zarudnutím genitálií, pálením při močení a mimomenstruačním krvácením. Zadní kapavka u žen postupuje zánětem děložního čípku a celé močové trubice. Léčba je pomocí antibiotik velmi jednoduchá. Jestliže by ale pacient nemoci nevěnoval pozornost, může se rozšířit do dalších orgánů, a když se infekce dostane do krevního oběhu, může způsobit rozvoj artritidy a dermatitidy. Kapavku může od své matky získat i dítě během porodu.

Není léku

Žloutenka není jen záležitost špatné hygieny a krátkodobé nemoci. V případě přenosu pohlavním stykem jde především o hepatitidu typu B, ojediněle typu C. Na typ B sice již existuje dostupné očkování, ale stále se šíří v rizikových skupinách, navíc očkování není běžné ve všech zemích a samozřejmě není 100% neprůstřelné. Plošné očkování bylo zavedeno až roku 2001, všechny předchozí ročníky tedy mohou být potencionálními pacienty. Žloutenka je zánětlivé onemocnění jaterní tkáně a může vést až k jaternímu selhání, cirhóze a jaternímu karcinomu. Proti typu C očkování zatím neexistuje a je to velmi závažná varianta nemoci. Nebezpečná je především kvůli pozdnímu rozpoznání a nemožnosti rychlé a včasné léčby. 

Neblahé počty

Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky byl v Česku v roce 2018 počet nemocných pacientů se syfilidou 787, v roce 2017 o 15 případů méně. Gonokoková infekce (kapavka) trápila 1 429 lidíLymphogranuloma venereum, která patří k mladým pohlavním chorobám, se objevila u 26 českých mužů a u 424 cizinců.


Další články v sekci