Internetová knihovna Charlese Darwina odtajňuje poklady slavného přírodovědce
Světoznámý britský biolog Charles Darwin by v polovině letošního února oslavil 215. narozeniny. U zmíněné příležitosti se veřejnosti otevřela jeho soukromá knihovna, kterou jeden z nejslavnějších vědců v dějinách vybavil vskutku kuriózními materiály.
Dlouho se předpokládalo, že Charles Darwin vlastnil „pouze“ 1 480 knih a uchovával je doma a na svém působišti na univerzitě v Cambridgi. Historik John van Wyhe z Národní univerzity v Singapuru, který vede projekt digitalizace Darwinovy knihovny, však zjistil, že dané tituly tvoří jen 11 % všech tištěných materiálů z jeho majetku. Vědci se proto pustili do náročného úkolu – dát dohromady veškeré neúplné záznamy a vyplnit mezery. Čerpali přitom z rozmanitých zdrojů, včetně účtenek, dopisů, záznamů z aukcí, osobních seznamů četby a deníků biologovy manželky a zároveň sestřenice Emmy.
„Bylo to jako pět tisíc malých detektivek – pokoušet se zjistit, kterého autora nebo článek Darwin zaznamenal. Je vždycky radost narazit na zlatý hřeb a najít přesný zdroj, na nějž se odvolával,“ citoval Johna van Wyheho deník CNN. „Dokazuje to, s jakým odhodláním se snažil zjistit, co publikovali jiní vědci, a získat informace důležité pro své teorie,“ dodal.
Epileptická morčata
Biolog vlastnil přes třináct tisíc knih, časopisů, brožur a dalších materiálů a téměř 9 500 z nich se již podařilo digitalizovat, takže si je zájemci mohou prohlédnout i v online formě. Autor evoluční teorie se podle všeho zajímal o celé spektrum témat a oborů, jež mnohdy nijak nesouvisely s přírodovědou: Prohlídka jeho knihovny odhalila tituly pojednávající mimo jiné o investicích, cestování, zemědělství či filozofii, nechyběly však ani zeměpisné atlasy nebo stati o lécích na chronické choroby.
Ve volném čase Darwin patrně s oblibou listoval novinami a vystřihoval si články, které ho zaujaly. Dochovaly se tak texty s titulky jako „Anatomie čtyřnohého kuřete“, „Epileptická morčata“ nebo „Pozorování slepých ryb z mamutí jeskyně“. Badatel dokonce získal v aukci článek proslulého ornitologa Johna Jamese Audubona, nazvaný „Popis zvyků kondora krocanovitého (Vultura aura), zejména s cílem vyvrátit obecně rozšířený názor o jeho mimořádné čichové schopnosti“.
Houby z roku 1870
Mezi nejstarší díla nově zpřístupněné knihovny patří podle deníku Guardian učebnice zeměpisu z roku 1818 a kniha Olivera Goldsmithe Dějiny Anglie, vydaná v roce 1821, kterou Darwin získal jako cenu. Většina sbírky je psaná anglicky, ale objevují se v ní i publikace německé, francouzské, italské, španělské, nizozemské a dánské. Stovky stran pak zdobí pozoruhodný vizuální materiál, včetně první známé fotografie bakterií, náčrtu kostry vyhynulého lenochoda obrovského a ilustrací hub z roku 1870.
