Indická sonda Čandraján-2 úspěšně vyrazila k Měsíci

Indie se chce stát čtvrtou zemí, která přistane na povrchu Měsíce

23.07.2019 - Stanislav Mihulka



O Měsíc je stále větší zájem. V pondělí 22. července 2019 vyrazila na cestu k Měsíci mise Čandraján-2, kterou vyslala indická vesmírná agentura ISRO (Indian Space Research Organisation). Po několika odkladech vynesla sondu raketa GSLV Mk III. z kosmodromu Šríharikota v Bengálském zálivu.

Misi Čandraján-2 tvoří lunární orbiter, který bude obíhat kolem Měsíce, a také lunární lander s roverem, který se pokusí o měkké přistání v oblasti mezi krátery Manzinus C a Simpelius, na jižní straně Měsíce. Pokud mise uspěje a lander s roverem přistanou na Měsíci, Indie se stane po USA, Sovětském svazu a Číně teprve čtvrtou zemí, které se něco takového podařilo.

Průzkum povrchu Měsíce 

Orbiter mise Čandraján-2 bude mapovat povrch Měsíce z výšky 100 kilometrů. Lander jménem Vikram přistane na povrchu Měsíce a vypustí poloautonomní rover Pragyan o váze asi 20 kilogramů, který bude detailně zkoumat povrch. Podle plánu by mělo k přistání na Měsíci dojít 7. září. Rover by měl na měsíčním povrchu operovat alespoň 14 dní. Hlavním cílem mise je přitom studovat výskyt a velikost zásob vody na Měsíci.

TIP: Nová indická nosná raketa GSLV Mk.3 zvládla generálku pro let k Měsíci

Na misi Čandraján-2 se původně mělo podílet Rusko. Kvůli nedostatku financí ale Rusko nemohlo v projektu pokračovat a Indie vyslala sondu k Měsíci vlastními silami. Kromě indických vědeckých přístrojů je na palubě landeru Vikram umístěný laserový retroreflexní odražeč LRA (Laser retroreflector array), který vyvinuli Goddardově kosmickém středisku NASA. Toto zařízení bude sloužit k přesnému změření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem a také k výzkumu měsíční librace, čili kývavého pohybu Měsíce na jeho oběžné dráze.

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií

    ISRO, Shutterstock


Další články v sekci