Impozantní válečný koráb Vasa se potopil hned při svém prvním spuštění na moře

Stockholm se rozkládá na čtrnácti ostrovech, v blízkosti jezera Mälaren na západě a říčních přístupů k Baltskému moři na východě. Jde o strategickou polohu: V minulosti totiž království soupeřilo o nadvládu nad mořem s ostatními baltskými zeměmi. Na začátku 17. století se Švédové přetahovali o kontrolu s Polsko-litevskou unií a Poláci jim dávali pořádně na frak. Porazili jejich flotilu v bitvě u Oliwy v roce 1627, navíc si přivlastnili švédskou vlajkovou loď Tigern a další válečné plavidlo potopili. Řada prohraných vodních střetů narůstala a Švédové ztráceli jednu loď za druhou.

Král Gustav II. Adolf proto už v roce 1626 nařídil postavit nejlepší a největší válečné plavidlo, jaké kdy brázdilo moře a oceány. Úkol vybudovat majestátní koráb, pojmenovaný po vládnoucí dynastii Vasa, svěřil Holanďanovi Henriku Hybertssonovi. Ani velevážený loďař ovšem nedokázal panovníka přesvědčit, že vytvořit dvě paluby osázené těžkými kanony – namísto tradiční jedné – bude z hlediska stability přinejmenším riskantní. 

Těžká nádhera

Koráb se tyčil do výšky téměř 53 metrů a měl pojmout tři stovky vojáků. Kromě primárního účelu se však stal rovněž uměleckým dílem, jež mělo vladaře reprezentovat. Paluby nesly téměř pět set do detailů propracovaných soch, které krále stavěly na úroveň opěvovaných římských císařů, zatímco Poláci byli ztvárněni jako úskoční výběrčí daní. Dřevěná konstrukce zářila sytými barvami, některé části pokrývalo zlato. Vasa měla v řadách nepřátel budit strach a předvést bohatství námořnictva znamenalo jednu z cest, jak toho dosáhnout. Možná právě z dané historické zkušenosti pramení švédská nechuť chlubit se vlastním majetkem.

Vzhůru ke dnu

Na tehdejší dobu obří a bohatě zdobený koráb poprvé vyplul ze Stockholmu 10. srpna 1628. Ačkoliv se o problémech lodi vědělo, nikdo se nedokázal otevřeně postavit králi, jenž se do nové „hračky“ zamiloval. Spuštění na vodu znamenalo velkou událost, kterou chtěl každý vidět na vlastní oči. Impozantní loď po dosednutí na hladinu vypálila slavnostní salvu a poté urazila asi 1 300 metrů. Jenže pak přišel poryv větru, koráb se vmžiku nachýlil, převrátil a začal se potápět. S sebou ke dnu přitom stáhl třicet lidí. Katastrofu zhlédl početný dav, včetně zahraničních vyslanců a špehů, což prestiž krále pošramotilo. A přestože ihned započalo vyšetřování, admiralitě byl skutečný strůjce neštěstí zřejmý, takže se vše v tichosti zametlo pod koberec. 

Ozdoba města

Vasa se dochovala v relativně dobrém stavu, protože vody u břehů Stockholmu jsou chladné a málo slané. V Baltu se navíc nevyskytuje plž šášeň lodní, který dřevěné vraky napadá a ničí. Koráb tak 333 let spočíval pod hladinou, než jej v roce 1961 vytáhli, načež se proměnil v nejnavštěvovanější atrakci metropole.

TIP: Zkáza chlouby švédského loďstva: Proč šel válečný koráb Vasa ke dnu?

Dnes si ho tak můžete prohlédnout v muzeu Vasa, které poznáte už z dálky, protože tvarem připomíná plachetnici. Přestože expozice zahrnuje vlastně jen zmíněnou loď, lze v potemnělých prostorách strávit klidně hodiny, neboť koráb oplétá fantastický příběh. Slabé osvětlení si přitom vyžádala ochrana organických materiálů.