Hvězdný svit nad Vietnamem: Americká operace Starlite 1965 (3)
Jihovietnamská provincie Quang Tin se v létě 1965 stala dějištěm operace nesoucí jméno Starlite. Šlo o vůbec první velkou útočnou operaci podniknutou ve vietnamské válce čistě americkými vojenskými jednotkami a zároveň první polní bitvu Američanů s Vietkongem
Americký plán operace Starlite počítal s kombinací obojživelného a vzdušného útoku. Zatímco vyloďovací fáze operace probíhala poměrně hladce, to samé se nedalo říct o vrtulníkových výsadcích. Zdaleka nejhorší situace vládla u roty H, která přistávala na zóně Modrá pár set metrů od vesnice Nam Yen. Aniž to Američané věděli, vesnice ležela na vnitřní straně obranného perimetru 60. praporu Vietkongu a kromě zákopů ji chránilo i silné polní opevnění.
Předchozí části:
Rota H v problémech
Helikoptéry tak začaly přistávat obráncům doslova na hlavě; prvních několik strojů dosedlo bez potíží, druhá a třetí vlna se ale ocitly v křížové palbě kulometů a pušek. Již vysazené vojáky pak palba přibila k zemi. Velitel roty nadporučík Homer Jenkins své síly rozdělil ve snaze obsadit silně opevněný Nam Yen a zároveň vyčistit kótu 43, která se nacházela v americkém týlu.
Oba tyto pokusy selhaly a kótu 43 se podařilo dobýt až po dlouhém boji a několika napalmových náletech námořních strojů, vítanou pomocí byly i tanky a vozidla Ontos, které mezitím dorazily z pláže. V 11.00 se pak rota H dala do pohybu, aby mohla krýt levé křídlo postupující roty I. V otevřeném prostoru u An Cuong se ale rota ocitla v těžké palbě z více směrů a tváří v tvář rostoucím ztrátám nakonec Jenkins nemohl jinak než zavelet k ústupu zpět na přistávací zónu Modrá.
Zkáza konvoje 21
Problémy na sebe nenechaly čekat ani v jiných úsecích. Okolo poledne vyrazil k pozicím roty I zásobovací konvoj Column 21 složený z pěti pásových vyloďovacích vozidel LVTP-5 (přezdívaná Amtrac) a tří plamenometných tanků M67. Amtraky vezoucí vodu a munici ale zabloudily a mezi vesnicemi Nam Yen a An Cuong padly do léčky Vietkongu.
Všechny tanky brzy vyřadila palba z bezzákluzových kanonů a kulomety zabily či zranily 21 mužů z původních 30. Velitel kolony padl, velení se proto ujal štábní seržant Jack Marino a usazen za kulometem jednoho z vozidel prakticky sám odrážel nápor asi 150 nepřátel. Radista konvoje se mezitím snažil přivolat pomoc, ale byl tak rozrušený, že nedokázal uvést svou přesnou polohu.
Partyzánská válka
Na pomoc konvoji vyrazil odřad tvořený několika LVT a jedním tankem M48. Jeho velitel major Andrew Comer měl v úmyslu rychle projet skrze již vyčištěným An Cuong, partyzáni ale mezitím vesnici opět infiltrovali. Majorovy síly proto v An Cuong uvítala odhodlaná obrana. Bojovníci Vietkongu se nenechávali zatáhnout do přímého střetu a místo toho spoléhali na taktiku „zaútoč a zmiz“.
Comerův postup se jim podařilo zdržet několik hodin a stáhli se, až když k vesnici dorazila rota I. Ve stejnou dobu vyslal Peatross do boje svou rezervu v podobě roty L z 3. praporu 7. pluku USMC. Jejího velitele, kapitána Ronalda Clarka, pak pověřil úkolem podpořit Comerův konvoj a poté se připojit k hledání Column 21. Východně od An Cuong rota L čelila dalšímu palebnému přepadu, své pozice ale udržela až do setmění.
Dokončení: Hvězdný svit nad Vietnamem: Americká operace Starlite 1965 (4)
V té době se na poměrně malém území nacházely již dvě roty mariňáků, což donutilo Vietkong přerušit kontakt a stáhnout se. Američané díky tomu mohli vyslat patroly ve snaze konvoj Column 21 konečně nalézt. Pěší hlídky sice narazily na několik vyhořelých LVTa opuštěný tank M67, nenalezly ale žádná těla. Jelikož se poslední hrstka přeživších z konvoje ukrývala ve vozidlech, je možné, že si hlídek nevšimli či je neslyšeli.
