Hrozivá představa: Co kdyby všechen led na Zemi roztál za jedinou noc?
Vědci varují, že tání ledovců se stále zrychluje. Co by se ale stalo, kdyby veškerý led na Zemi roztál během jediné noci?
Devadesát devět procent veškerého sladkovodního ledu na Zemi se nachází v Grónsku a v Antarktidě. Přestože jde o zásoby na stovky až tisíce let, postupně tato zásoba odtává a mizí v oceánech. Co by se stalo, kdyby veškerý tento sladkovodní led přes noc roztál?
Zatímco bychom spali
Zatímco bychom spali, zvýšila by se hladina oceánů o 66 metrů. Pobřežní města a velkoměsta jako například New York, Šanghaj a Londýn by zmizela pod apokalyptickou záplavou a spolu s nimi i domovy zhruba 40 procent světové populace.
Další apokalypsa, tentokrát méně zřetelná, by se odehrála v podzemí. Stoupající hladina slané vody by zasáhla množství zdrojů sladké podzemní vody. To by zničilo zásobárny pitné vody, zemědělské zavlažovací systémy i chladicí systémy elektráren. Ohromný příval sladké vody z roztátých ledovců do oceánu by také zásadním způsobem narušil mořské proudy. A s nimi není radno si zahrávat. Mají velký vliv na klima a důsledky změn mořského proudění by byly nejspíše nedozírné.
Pokud by roztálo i poslední procento sladkovodního ledu, jehož část se ukrývá v ledovcích ve vnitrozemí, prostředí na Zemi by dostalo těžký zásah toxickými chemikáliemi, včetně například DDT, které během minulých let zamrzly do ledu. Jedy z těchto ledových trezorů by se dostaly do jezer a podzemních vod.
TIP: Oceány se oteplují mnohem rychleji, než jsme předpokládali, varují vědci
Další část zásob sladkovodního ledu ukrývá arktická tundra v podobě permafrostu. Také ten je vysoce kontaminován především rtutí. Vědci odhadují, že rtuti je v permafrostu více než kdekoli jinde na světě. Permafrost je také zásobárnou látek, jejichž uvolnění by zesílilo skleníkový efekt tak, že by globální teplota na Zemi mohla stoupnout až o 3,5 °C. V důsledku vyšší teploty by docházelo k většímu odpařování vody a tím i k častějšímu výskytu bouří, povodní a hurikánů.
