Homosexuálové stíhaní za 2. světové války se dočkají odškodnění
Lidé odsouzení za války kvůli své sexuální orientaci se v Německu dočkají finanční kompenzace
Pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví byl podle německého práva trestný od roku 1871, s nástupem Hitlera k moci se ale uplatňování paragrafu 137 výrazně zpřísnilo. Homosexuální muži byli perzekuováni a posíláni do koncentračních táborů, kde museli čelit otrocké práci i lékařským experimentům. Přibližně pěti tisícům přeživším německým homosexuálům nyní svitla naděje na alespoň symbolické odškodné za tyto útrapy.
Podle nového návrhu zákona, který ještě musí schválit spolkový sněm, mají lidé, kteří byli za války odsouzeni podle paragrafu 137, nárok na odškodné ve výši 3 000 euro. Dalších 1 500 euro pak získají za každý rok věznění.
Již v roce 1994 byly v Německu zrušeny všechny válečné rozsudky podle paragrafu 137, doposud se ale odsouzení homosexuálové nedočkali žádné finanční kompenzace. Odškodné se nemá týkat lidí odsouzených za sex s nezletilými a za sexuální delikty spojené s násilím.
Hitlerovy růžové seznamy
V období druhé světové války zahynuly v nacistických věznicích desítky tisíc lidí pronásledovaných pro svou sexuální orientaci či pohlavní identitu. Toto pronásledování nejvíce zasáhlo gay populaci, která byla systematicky likvidována zejména v koncentračních táborech, kde byli tito lidé označováni růžovým trojúhelníkem připevněným na oděvu.
Homosexuální muži byli za války stíháni mnohem urputněji než homosexuální ženy. Homosexuální styk mezi ženami totiž nebyl podle německého trestního zákona trestný, trestný byl pouze styk mezi muži. Přesto byly mnohé ženy zatčeny a poslány na převýchovu do koncentračních táborů, kde byly obvykle označovány černým trojúhelníkem, který se používal pro takzvané asociály. V koncentračních táborech byli homosexuálové předmětem různých lékařských experimentů.
TIP: Homosexualita u zvířat: Je opravdu proti přírodě?
Válku nepřežilo zhruba šedesát procent homosexuálních vězňů. Přesné číslo však nejspíš nikdy nezjistíme, neboť záznamy o vězních s růžovým trojúhelníkem byly z velké části zničeny samotnými nacisty a taktéž po válce se osudům homosexuálů nevěnovalo tolik pozornosti jako osudům jiných stíhaných skupin obyvatelstva. Kvalifikované odhady hovoří o padesáti až sto tisíci uvězněných, přičemž většinu tvořili němečtí homosexuálové.
