Historie, která se nekonala: Je londýnské kladivo důkazem o potopě světa?

Evoluce pozemského života představuje dlouhodobě existující, důkazy podpořený a racionálně nevyvratitelný fakt. Pokud však patříte k pseudovědeckému uskupení Kreacionisté mladé Země (viz Před námi potopa), vývoj organismů nikdy nepřijmete. Ve vašem světě proběhla pouze jedna „čistka“, a to biblická potopa. Důkazy o ní prý nacházíme dodnes: K nejvýznamnějším se řadí hliněná soška objevená nedaleko Nampy v americkém Idahu. V roce 1889 tam dělníci při hledání zdroje vody vyvrtali do jílovitého podloží asi devadesát metrů hlubokou díru. Z vykopané horniny pak údajně vypadla drobná soška – a vzápětí upoutala pozornost archeologů. 

Evoluce neexistuje

Nezvyklý artefakt putoval do oblastního muzea – kde si jej můžete prohlédnout dodnes –, a od té doby kolem něj vznikají teorie o jeho možné historii. Profesor Albert Wright v roce 1979 prohlásil: „Nejedná se o výtvor malého dítěte či amatéra – sošku stvořil umělec. Ačkoliv se na ní podepsal čas, stále má perfektně rozeznatelnou hlavu, s vyrytými ústy i očima. A její tělo pokrývají geometrické tvary připomínající zdobení. Jde o ztvárnění příslušníka vysoké společnosti.“ 

Podle Wrightova názoru je autenticita sošky nesporná. Svým tvrzením se však vymezuje vůči veškerému vědeckému bádání, které alternativní kruhy pejorativně označují jako „mainstreamové“ (tj. hlavní proud). Jílová vrstva totiž vznikla zhruba před dvěma miliony lety, tedy podstatně dřív, než po Zemi chodil člověk schopný figurku vytvořit. Současná evoluční teorie tvrdí, že lidský druh teprve před šedesáti tisíci lety migroval z Afriky. Ve Wrightových očích se proto jedná o jasný důkaz, že je zmíněná teorie nesmyslná.  

Past na bělochy

Kreacionisté jsou přesvědčeni, že se soška ocitla v jílovitém podloží během velké potopy. Vedle této na první pohled bizarní myšlenky nicméně existuje i řada mnohem uvěřitelnějších, jež zahrnují praskliny v povrchu a intenzivní těžbu v okolí. Je také zvláštní, že by se kromě figurky nenašly v oblasti žádné další pozůstatky dávných civilizací.

O původu kontroverzního artefaktu měl ovšem už v době nálezu jasno dobrodruh a geolog John Wesley Powell, který dostal šanci vzít sošku do ruky. Prý byla natolik křehká, že kdyby mu upadla, rozbila by se. Podle jeho názoru nemohla v žádném případě přežít vyjmutí ze země při náhodném vykopání. Tvrdil, že jde o hračku místních indiánských dětí. Mezi domorodci, kteří byli koncem 19. století u vrtu, se o sošce dokonce vtipkovalo: A terčem posměchu byli všichni běloši, kteří ji považovali za dávný výtvor. Powella naopak indiáni chválili, že se nenechal oklamat. 

Je také velmi podezřelé, že se figurka nikdy v moderní době nepodrobila nestrannému vědeckému zkoumání. Její původ lze téměř s jistotou připsat indiánům a do jílové vrstvy se buď propadla, nebo ji podvrhl některý z dělníků. 

Předpotopní kladivo

Důkazem proti evoluci má být také tzv. londýnské kladivo, nalezené uvnitř kamene nedaleko texaského města London. Jeho pozoruhodná historie se začala psát v 30. letech 20. století, kdy jej během procházky podél řeky Red Creek objevili manželé Hahnovi. Všimli si podivného kamene, z nějž trčelo dřevo, a vzali si ho domů na památku. O deset let později údajně jejich syn hříčku přírody rozbil a objevil v ní hlavici kladiva s kouskem dřevěné násady. 

Kuriózní nález upoutal pozornost kreacionisty Carla Baugha, který z něj následně svými teoriemi učinil jeden z nejrozporuplnějších artefaktů současnosti. Pracovní nástroj prý totiž zkameněl přímo v hornině v dobách před velkou biblickou potopou, a mimo jiné tak popírá dějiny vyučované ve školách. 

Střízlivýma očima 

Racionálním pohledem však nástroj připomíná pomůcku, jaká se běžně vyráběla v Americe 19. století. Odpovídá tomu tvar hlavice i její složení, v němž z 96,6 % převládá železo. Není na ní zkrátka nic nezvyklého ani jedinečného. A pokud jde o „záhadu“ zkamenění, jedná se podle geologů sice o vzácnější úkaz, ale nikoliv o zázrak: Kladivo se jen nějakým způsobem ocitlo ve vápencových sedimentech, které pak řádově během desítek let až století utuhly v horninu. 

TIP: Evoluce versus víra: Zaplať Pán Bůh za Darwina

Baugh si však své teorie nenechal vymluvit, a v 80. letech nález dokonce koupil, aby se mohl stát středobodem výstavy v texaském Muzeu důkazů o stvoření. Propracovanými legendami poté z kladiva vytvořil klíčový artefakt, ale také „továrnu na peníze“: Replika nástroje je tam totiž dodnes nejprodávanějším suvenýrem.