Hindenburg Zeppelin: Před 84 lety havarovala Hitlerova obří vzducholoď
6. květen roku 1937 se stal osudným nejen pro německý Hindenburg, největší létající stroj historie, ale na dlouhou dobu i pro obří vzducholodě vůbec
Po třídenním letu z německého Frankfurtu zahájila vzducholoď, dlouhá 245 metrů, přistávací manévr na newyorském letišti Lakehurst. Dodnes není jisté, zda šlo o sabotáž, proražení látkového potahu nebo – nejspíše – jiskru statické elektřiny, která zapálila 200 000 m³ vodíku. Vzducholoď, která v tu dobu byla ve výšce okolo 60 metrů nad zemí, shořela za 34 sekund a z necelé stovky lidí na palubě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky.
Důvodem, proč se ve vzducholodích používal vysoce hořlavý vodík namísto hélia, bylo americké embargo hitlerovského Německa. Konstruktéři ale měli s použitím vodíku zkušenosti, jeho vyšší vztlak umožnil přidat další kabiny pro pasažéry. O bezpečnosti vzducholodi byl výrobce tak přesvědčen, že na palubě byla i kuřárna.
Interiér vzducholodi byl luxusní: o pohodlí padesátky cestujících se při transatlantickém letu staralo 61 členů posádky, nechyběla sprcha s teplou vodou, piano pro obveselení i možnost přepravy automobilů. Úrovni cestování odpovídala i cena: 450 $ za jednosměrnou letenku odpovídá dnešním zhruba 150 000 Kč. Let z Evropy do Ameriky trval za ideálních podmínek lehce přes dva dny a vzducholoď, poháněná čtveřicí dieselových motorů, dosahovala rychlosti až 135 km/h.
