Geologové v Kanadě objevili 4 miliardy let staré fosilie mikrobů
Vědci objevili zkamenělé mikroorganismy, které podle nich mohou patřit k vůbec nejstarším formám života na planetě Zemi
Vědci našli nepatrné částečky zkamenělých mikroorganismů v červeném minerálu zvaném hematit. Nález pochází z kanadského geologického naleziště Nuvvuagittuq severovýchodně od města Québec. Jeho stáří odhadli na 3,77 až 4,29 miliard let, tedy na geologické poměry nedlouho po vzniku naší planety. Z této doby neexistují žádné přesvědčivě doložené známky života.
Nejstarší formy života na Zemi
Předpokládá se, že Země vznikla před 4,54 miliardami let. Nový objev tak naznačuje, že život se na Zemi vyvinul velmi brzy a velmi rychle.
Podle Matthewa Dodda, který mikroskopické struktury zkoumal na univerzitě v Londýně, mají organismy rozměr odpovídající desetině tloušťky lidského vlasu a jsou částečně prostoupeny hematitem. Podle Dodda může objev lidstvu umožnit lepší porozumění počátku života na Zemi.
TIP: Jak stará je Země? Jak se určovalo její stáří a proč je to tak těžké?
Vědecká komunita bývá obvykle k podobným objevům skeptická, neboť bývá velmi těžké dokázat, zda jsou fosilie skutečně pozůstatky někdejšího života a nevznikly jiným způsobem. Dosud patrně nejstarším všeobecně uznávaným důkazem o výskytu živých organismů na Zemi jsou zkameněliny nalezené v západní Austrálii v kamenech starých téměř 3,5 miliardy let.
Podobný objev si připsali v loňském roce i vědci pracující v Grónsku, kterým se podařilo objevit zhruba 3,7 miliardy let staré stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Dosud žijící stromatolity je možné najít například v Austrálii.
Zda jsou zkameněliny mikrobů z Nuvvuagittuq skutečně dokladem nejstarší formy života na Zemi ukáže až další zkoumání. Podle odborníků totiž není vyloučeno, že jde jen o podivnou geologickou hříčku.