Francouzské buldočky chovali už staří Římané

Analýza dva tisíce let staré psí lebky z naleziště Tralleis nedaleko tureckého Aydınu prokázala, že starověké Římany provázeli brachycefaličtí psi, tedy plemena s krátkým čenichem podobná dnes populárním anglickým buldokům a francouzským buldočkům. Mezinárodní vědecký tým provedl kraniometrický rozbor a získaná data porovnal s výsledky měření lebek moderních psů. Kvůli špatnému stavu nálezu se sice badatelům nepodařilo určit délku lebky, shromáždili však údaje týkající se plochy lebeční báze, bubínkové dutiny, zubů a patra.

„Nepochybně jde o lebku brachycefalického psa, a to poměrně malého,“ popsal fyziolog Aleksander Chrószcz, jenž se na výzkumu podílel. Studium chrupu pak odhalilo, že se jednalo o mladého jedince, který zřejmě uhynul jen krátce po dosažení dospělosti. Ostatky se přitom našly ve stejné hrobce jako tělo pravděpodobného majitele, takže zvíře nejspíš platilo za oblíbeného mazlíčka.

Mazlíčci pro vyšší vrstvy

Radiokarbonová metoda pomohla zúžit časové rozpětí, kdy pes žil, na dobu mezi léty 169 př. n. l. a 8 n. l. Jde o druhý nález tohoto typu z období starého Říma: Brachycefalická psí lebka se sice našla již dřív v Pompejích, nicméně aktuální objev pochází z dřívější éry. „Římany považujeme za první systematické chovatele psů, kteří zaznamenávali vlastnosti a využití různých plemen. Byli si dobře vědomi, že selekce může ovlivnit nejen vzhled zvířete, ale také jeho schopnosti a chování,“ uvedli autoři studie zveřejněné v časopise Journal of Archaeological Science.

Badatelé předpokládají, že urození Řekové a Římané preferovali ušlechtilé psy a neváhali za ně platit vysoké částky, což vedlo k cílenému šlechtění na požadované vlastnosti. Svědčí o tom rovněž značné rozdíly v lebkách starověkých chlupáčů, které se od sebe liší mnohem víc než třeba u domestikovaného skotu a prasat.