Fauna ve vodách Indonésie: Kouzelný podmořský svět Severních Sulawesi

Sulawesi neboli Celebes má rozlohu bezmála 175 000 km², což z něj dělá jedenáctý největší ostrov světa. Je součástí Indonésie a jeho členitý tvar je důvodem, proč je každá část Sulawesi jedinečná a velmi odlišná. Rozlišují se tři hlavní části – Jižní, Střední a Severní Sulawesi. V posledně jmenovaném regionu se nachází celosvětově vyhledávaná potápěčská destinace – Národní park Bunaken. Najdete jej kousek od hlavního města Severního Sulawesi Manada. Byl založen roku 1991, je tvořen pěti ostrovy a kouskem pobřeží Sulawesi. Celá oblast má rozlohu téměř 80 000 hektarů. Mezi ostrovy jsou hloubky přes 1 000 metrů, takže i když jsou blízko sebe, jsou vlastně velmi izolované. Bunaken je tak místem pro specifické potápění podél porostlých stěn, mnohdy v silném proudu. Ve volné vodě občas můžete zahlédnout velké želvy, delfíny, žraloky či dokonce dugongy. Roku 1997 zde byl na místním tržišti objeven nový druh latimérie – Latimérie celebeská (Latimeria menadoensis). Druhou význačnou potápěčskou lokalitou je Lembežská úžina u přístavu Bitung. V obou těchto lokalitách se skrývá množství unikátních mořských druhů.

Království podmořských rybářů

Lembežské úžině se často přezdívá Království rozedranců a opravdu zde naleznete nepřeberné množství těchto úžasných ryb. Některé druhy jsou veliké jen kolem deseti centimetrů, jiné mohou být až 40 cm veliké. Rozedranec není vůbec jedovatý a ani lidem nebezpečný, ale spousta lidí si ho plete s jedovatými ropušnicemi.

TIP: Rozhovor se Stevem Lovečkem Lichtagem: Napřed točte, pak se zachraňujte!

Ke zvýšení lovecké úspěšnosti slouží rozedranci „rybářská udička“. Jedná se v podstatě o anténku, na jejímž konci se kýve roztřepený konec připomínající červíčka, drobného korýše nebo rybku. Rozedranec stejně jako rybář láká svou potenciální kořist na návnadu. Nehybně sedí na útesu a čeká. Přitom se opírá o speciálně uzpůsobené prsní ploutve, které vypadají jako kráčivé nohy. Často také imituje trávu a vlní se společně s mořskými stébly v rytmu vln. Když se kořist dostane patřičně blízko, rozedranec otevře tlamu a rybku nebo korýše vcucne. Lov trvá zlomek sekundy, ale konzumace mnohem déle. Rozedranec dokonce dokáže sníst i jedovatého perutýna stejně velkého jako je on sám.

Osmiruká královna převleků

V roce 1998 byla u Sulawesi objevena proužkovaná chobotnice, jejíž ramena dosahují rozpětí až 40 cm a samotné tělo je velké pouhých šest centimetrů. Podle její schopnosti napodobovat ostatní mořské organismy dostala jméno „mimic octopus“ (volně přeloženo „chobotnice imitátorka“, Thaumoctopus mimicus). Dokáže imitovat minimálně 15 jiných druhů živočichů, mimo jiné jedovaté perutýny, mořské hady, trnuchy, sasanky, strašky, hvězdice, kraby, mušle, platýze a dokonce i medúzy.

Během napodobování používá nejen barvoměnu, ale také se přizpůsobuje celým tvarem těla a postavením ramen. U hlavonožců se často setkáváme s dokonalou kamufláží v prostředí a geniální barvoměnou, přesto je tento druh chobotnice první, u kterého pozorujeme napodobování ostatních živých zvířat. Imitátorská chobotnice navíc vykazuje vysokou inteligenci už jen tím, jak volí, které zvíře bude napodobovat. V případech kdy je napadena, zvolí podobu predátora, jindy se snaží být nenápadná a odplave jako platýz. Třeba před krabem může vystupovat jako potenciální sexuální partner, aby se dostala do úplné blízkosti a nečekaně zaútočila.

Jedovaté krásky a změna pohlaví

Na písečném dně i na korálovém útesu je možné objevit neobyčejné druhy jedovatých ropušnic – Rhinopias frondosa a Rhinopias eschmeyeri. Celkově existuje šest druhů ropušnic rodu Rhinopias, které mají poněkud jiný tvar těla než jiné rody ropušnic. Mohou mít různou barvu – od žluté přes červeno-růžovou až hnědou. Na těle mají někdy skvrnky a vypadají trochu jako listy. Další vzácnou ropušnicí v Celebeském moři je Pteroidichtys amboinensis, která je příkladem dokonalého maskování. V porostu mořských řas se dočista ztratí a důvěřivé rybky se stávají její snadnou kořistí.

Obávanými lovci jsou i úhořovité murény nosaté (Rhinomuraena quaesita), které žijí v dírách na písčitém dně a dokáží z nich bleskurychle vyrazit za kořistí. Dorůstají až přes metr délky, přitom jsou tlusté pouze asi jako prst lidské ruky. U tohoto druhu murény je zajímavá propojenost stářím, pohlavím a barvou jedince. Sexuálně nedospělá mláďata jsou černo-žlutá, dospělí samci jsou modří a samice žluté. Každá muréna projde všemi třemi stádii, svůj pohlavní život začíná jako samec a poté změní pohlaví a končí jako samice. U většiny druhů murén dochází ke změně pohlaví v průběhu stárnutí opačně, tedy ze samice na samce.

Lovci se šestinásobným viděním

V okolí všech ostrovů Indonésie můžete narazit na velmi nebezpečné mořské hady, jejichž jed dokáže usmrtit i člověka. Naštěstí ovšem nejsou agresivní. Na útesech pátrají po rybách, někdy měkkýších či korýších. Dospělí hadi dorůstají až jeden a půl metru délky, největší druh Hydrophis spiralis může být i třímetrový! Podobnosti s mořskými hady využívají neškodní hadovci, které podobné zbarvení chrání před predátory.

Na korálových útesech nebo v písku vykukují zvědavá očka. Patří zvláštní skupině korýšů, nazývané strašci (Stomatopoda). Existují dvě skupiny strašků, jež se od sebe liší způsobem lovu. Takzvaní drtiči atakují kořist silnou ranou, zatímco harpunáři se zachytí ostrými zubovitými klepety. Většinou jsou z nich vidět právě jen jejich oči, složené z až 10 000 částí. Každé oko je rozděleno na tři části a strašci tak vidí binokulárně, někdy až trinokulárně. Každým okem dokáží hýbat samostatně a v případě, že obě oči míří na stejný cíl, má strašek hexnokulární vidění. V době rozmnožování s sebou samice všude nosí vajíčka a tehdy nemůže přijímat potravu. Na Bunakenu i v Lembežské úžině můžete vidět několik odlišných druhů.

Další překvapení jsou možná

Žádný z výše zmíněných živočich není zrovna obr, ale rozhodně tak působí vedle překrásných nahožábrých plžů, kteří jsou téměř na každém kousku útesu. Rozmanitost jejich tvarů, barev a velikostí až bere dech. Dalšími úžasnými tvorečky jsou všemožné druhy krevet a jiných korýšů. V mělké vodě můžete vidět i dosud nedospělé jedince různých druhů ryb, které se od dospělců liší nejen barvou ale někdy i tvarem těla. Mnoho jich má speciální způsob chování. Například se vlní jako šílení hlavou dolů a tím napodobují nechutné barevné ploštěnky. Jde samozřejmě o obranu proti pozření.

Oblasti kolem ostrova Sulawesi jsou plné podmořského života a velmi unikátní je, že zde stále dochází k objevování nových druhů živočichů. V potápěči téměř přeplněných vodách zřejmě stále uniká pozornosti velké množství rozmanitého obyvatelstva zdejších korálových útesů i písčitého dna. Proto se stále můžeme těšit, co nás zde pod hladinou může překvapit příště.