Falešná věda: Nedosažitelný grál studené fúze

Termojaderná fúze je reakce, která pohání naše Slunce a každou sekundu produkuje ohromné množství energie. Není proto divu, že se vědci na celém světě snaží už desítky let zmíněný proces napodobit. Jenže – fúzní reaktory musejí vydržet teploty dosahující mnoha milionů stupňů, protože jinak není možné reakci „nahodit“. Palivo má při uvedené teplotě formu plazmatu, přičemž je však velmi obtížné uchovat požadované vlastnosti látky po delší dobu.

Pionýři slepých cest

Jaderná fúze bývá označována za „svatý grál“ energetiky. Proto také v roce 1989 způsobil velké pozdvižení experiment Stanleyho Ponse a Martina Fleischmanna z University of Utah. Vědci tvrdili, že při jejich pokusech s elektrodami ponořenými do těžké vody vznikal nadbytek tepla, který bylo možné vysvětlit jen pomocí jaderné fúze, jež prý probíhala takřka při pokojové teplotě.

Vypukla mediální senzace: Získá svět zdroj takřka neomezené a levné energie? Řada vědeckých pracovišť po celém světě se snažila experiment zopakovat, mnohdy s rozporuplnými výsledky. Ještě téhož roku se však většina odborníků shodla – nešlo o fúzi, ale o omyl. 

Dnes panuje takřka univerzální konsenzus, že je jaderná fúze za studena nemožná, neboť se jádra atomů za uvedené teploty příliš silně odpuzují, tudíž se nemohou slučovat. Přesto malé skupinky amatérů pokračují v pokusech.

Už řadu let například prosakují zprávy, že italský vynálezce Andrea Rossi disponuje zařízením, jež nese název E-CAT a zmíněnou rekci prý zvládá. Čas od času přistoupí Rossi k veřejné demonstraci, avšak podle mínění mnoha odborníků se jedná o obyčejného podvodníka, který odmítá svůj přístroj nechat otestovat nezávislými specialisty. Přesto se mu nedávno podařilo přilákat amerického investora, takže o kauze, jež se táhne už mnoho let, zcela jistě ještě uslyšíme.