Duha schovaná v trávě: I pestré může být neviditelné
Pestré barvy na „kabátech“ živočichů jsou obvykle považovány za prostředek, jímž je v přírodě zajištěna přitažlivost mezi pohlavími. Málokdo by je označil jako dokonalou kamufláž, spíše se zdají být jejím přesným opakem. Přesto výzkum britských biologů ukazuje, že maskovací vlastnosti pestrých barevných odstínů není radno podceňovat.
Myšlenka, že by duhové či měňavé barvy mohly sloužit jako kamufláž, je stará více než 100 let, ale po celou dobu své existence byla opomíjena. Na její prozkoumání se zaměřil tým vedený evoluční bioložkou Karin Kjernsmo z britské University of Bristol. Biologové podrobili zkoušce maskovací schopnosti takzvaných metalických barev, jejichž barevnost se mění v závislosti na úhlu pohledu a vytváří se na nich duhový efekt. Takové charakteristiky typicky mají například krovky některých brouků.
Výzkumníci si dali práci a umístili na „záda“ několika skupin takzvaných moučných červů (larvy potemníků moučných – Tenebrio molitor) makety křídel různých barev. Šlo o matné odstíny zelené, fialové, modré, duhové a černé. Jedna skupina červů byla opatřena výraznými měňavými křídly a všechny červy s maketami zoologové rozmístili na různé rostliny v přirozeném prostředí. Následně sledovali, jak bude každá ze skupin atakována ptáky. Kontrolní roli (ptáci mohou sice objekt vidět, ale rozhodnou se jej ignorovat) plnili lidé, kteří se v daném místě snažili najít co nejvíc „maskovaných“ červů.
TIP: Nepatrný mořský koník: Mistr dokonalé kamufláže
Navzdory svému lesku právě červi s měňavými krovkami nejlépe unikali pozornosti ptáků i lidí. Jak ptáci, tak lidé si víc všímali dokonce i těch „brouků“, kteří měli stejnou barvu jako listy, na nichž byli umístěni. Maskovací efekt měňavých krovek se znásobil, když byly položeny na lesklé listy. Podle Karin Kjernsmo je maskovací vlastnost měňavých povrchů důsledkem „dynamické rušivé kamufláže“, která vytváří iluzi matoucích obrysů a hloubky, což potenciální predátory mate víc než jiné barevné odstíny.
