Dravci s „batohem“ na zádech: Orli proti větrným mlýnům

Výzkumní pracovníci tak mohou sledovat, jakým způsobem orli skalní (Aquila chrysaetos) využívají okolní krajinu. „Chtěli jsme v prvé řadě objevit jejich oblíbené lokality a podle toho určit, kde by se neměly stavět větrné farmy,“ vysvětluje Tim Hipkiss ze Švédské univerzity zemědělských věd. Větrné farmy totiž orlům zabírají cenná loviště, nehledě na to, že ptáci často narazí do rotorových listů a zraní se. Vědcům se zatím podařilo vybavit vysílači šest orlů. Cílem vědců je zvýšit toto číslo na dvacet dospělých jedinců z deseti teritorií, z nichž v pěti je plánována výstavba větrných farem. „Orli skalní nebyli ve Švédsku a pravděpodobně ani jinde v Evropě zatím nikdy odchytáváni. Jde o jedinečnou akci, jejíž úspěch považuje mnoho lidí za nemožný,“ říká Tim Hipkiss. Švédská univerzita zemědělských věd však požádala o pomoc experty z USA, kteří mají díky množství záchranných programů s odchytem dravců zkušenosti.

TIP: Sokolí zrak a síla orlů aneb Schopnosti dravých ptáků

Orli jsou nalákáni na mršinu umísťovanou pravidelně na vhodném místě. Když si zvyknou, že zde vždy najdou snadno dostupnou potravu, postaví si pracovníci poblíž úkryt a přichystají síťovou past. Pak musí trpělivě vyčkávat a když se hladový orel přiletí nasytit, zbývá jen ve správné chvíli uvolnit síť. Upevnění vysílače trvá asi půl hodiny a orlům při létání nijak nevadí. Mají jej na zádech jako pohodlný batůžek. Vysílače poskytnou vědcům důležité informace o počtu nalétaných kilometrů a způsobu pohybu orlů v terénu před a po výstavbě větrných farem. Současně mají ochránci přírody možnost ihned zasáhnout, pokud některý z orlů bude mít potíže a přestane létat. Navzdory nedostatku zkušeností švédského týmu je projekt zatím úspěšný a v budoucnu by měl přinést zlepšení podmínek pro tyto kriticky ohrožené dravce.