Globální oteplování vyvolává mnoho otázek, z nichž velká část se týká života v mořích. Jedna z těch nejzásadnějších zní: „Jak budou na výraznější zvýšení teploty, snížení slanosti oceánské vody, které nutně musí následovat po přísunu množství sladké vody obsažené dnes v ledovcových příkrovech, a další změny reagovat mořské řasy, které poskytují útočiště a potravu nesčetným živočišným druhům?“
Alespoň částečně se pokusili na toto otázku odpovědět němečtí mořští biologové z univerzit v Brémách, Innsbrucku a Salzburgu, kteří se zaměřili na čepelatku jedlou (Alaria esculenta), druh kelpu, jenž roste v arktických oblastech. Čepelatce se daří blízko hladiny a je tedy více vystavena klimatickým změnám, které zahrnují posuny salinity, teploty i UV záření. Proto vědci usoudili, že její schopnost adaptace by měla být důležitým indikátorem chování dalších druhů kelpů a snad i jiných mořských rostlin.
Z vod kolem Špicberků biologové přivezli množství exemplářů čepelatky, které pak v laboratoři vystavili podmínkám, které simulovaly změny vyvolané globální změně klimatu – snížili salinitu vody, v níž kelpy pěstovali a zvýšili jim úroveň UV záření. Sledovali pak citlivost řas na světlo a jejich biochemickou strukturu, aby dokázali posoudit, jak se změnám dokázaly přizpůsobit.
TIP: Změny klimatu mohou vymazat polovinu pláží do konce století
Výzkumníci zjistili, že rostliny změnily svoji buněčnou strukturu a zároveň začaly jinak distribuovat výživné látky, aby buňky lépe chránily před UV zářením. Tato zjištění svědčí o tom, že čepelatka jedlá se dokáže přizpůsobit i dramatickým změnám podmínek a prosperovat i při výrazných klimatických posunech. Nezbývá než doufat, že stejně přizpůsobivé jsou i jiné druhy řas, které jsou pro život v oceánech nezbytné.
