Doba pravých hrdinů: Po stopách zlatého věku komiksů

Ten pravý formát (1933)

Kratičké stripy Funnies sestávající z několika okýnek vycházely pravidelně v novinách. Jejich vydavatel George Delacorte se je nakonec rozhodl publikovat v sebrané podobě jako Funnies on Parade. V žádném případě nešlo o superhrdinský komiks – ani námětem, ani strukturou vyprávění. Podstatný však byl formát 5,5 × 8 palců (14 cm × 20,3 cm), který se stal následně standardem všech komiksových sešitů.

Superman přichází! (1938)

V roce 1938 vyšlo první číslo časopisu Action Comics, s nímž spatřil světlo světa nový žánr. Sešit přinesl vůbec prvního superhrdinu – Supermana. Ten se zrodil v hlavách scenáristy Jerryho Siegela a kreslíře Joea Shustera, mladých studentů z Ohia. Po mnoha letech marných pokusů prosadit svůj nápad do novin nakonec postavu prodali firmě Detective Comics, která pak jako první „rozjela“ samostatné sešity s dobrodružnými příběhy pro dospívající. Superman – muž z planety Krypton, nadaný nadlidskými schopnostmi – zaznamenal obrovský úspěch a firmu (známou dnes jako DC Comics) katapultoval na vrchol komiksového trhu, kde ji od té doby nikdo neohrozil. Ve stejném roce se zrodily i legendární Rychlé šípy.

Nástup konkurence (1939)

V roce 1939 vznikla společnost Timely Comics, která se později podle své nejslavnější sešitové série přejmenovala na Marvel Comics. Stala se největším konkurentem DC Comics a obě firmy si v podstatě rozdělily trh. Časopis sice přišel s vlastním superhrdinou zvaným Human Torch (neboli „lidská pochodeň“), jenž začal prodejům Supermana ihned šlapat na paty, ale na svého prvního skutečně ikonického hrdinu si vydavatelství muselo ještě chvíli počkat. 

Batman (1939)

V čísle 27 Detective Comics se poprvé objevil hrdina maskovaný v netopýřím kostýmu. Milovníci jeho dnešní temné depresivní podoby by ho nejspíš nepoznali – přesto jeho černošedý oděv a vražda rodičů, která ho zavedla na dráhu mstitele, působily mezi rozjásanými barvami jiných hrdinů jako zjevení. Navíc neměl žádné superschopnosti: jen svůj mozek, svaly a technologie. O rok později se Batman dočkal vlastní komiksové řady a stal se vedle Supermana hlavní vlajkovou lodí vydavatelství DC Comics. 

Kapitán Amerika (1940)

Válka v Evropě zuřila naplno a mladý scenárista Joseph Simon spolu s nadaným kreslířem Jackem Kirbym byli znechuceni německou agresí. Pro Marvel tak vytvořili hrdinu jménem Captain America (tedy „kapitán Amerika“), zosobnění všech národních ctností a patriotismu, který se měl nacismu postavit. Neohrožený kapitán vstoupil na komiksový trh rázně – hned na obálce prvního čísla dal pořádný výprask přímo Adolfu Hitlerovi. Premiérového sešitu se prodalo na milion kusů a zrodila se jedna z velkých komiksových legend. Ve stejném roce se na scéně objevují i Black Widow nebo Green Lantern.

Komiksová propaganda (1941)

Díky své skladnosti a čtivosti se komiksy staly preferovanou četbou amerických vojáků. Jejich obliba dál raketově rostla a na trh přišli noví vlastenečtí hrdinové jako Wonder Woman nebo Blackhawk, kteří měli udržovat dobrou morálku vojáků v zákopech. Válčení s nacisty na papíře představovalo pro superhrdiny povinnost. Řada armádních příruček byla následně upravena do podoby komiksu tak, aby si muži ve zbrani jejich čtení víc užili. Rok 1941 je také rokem narození Aquamana nebo Daredevila.

Konec zlatého věku (1945)

Po návratu z fronty měli mladí muži, poznamenaní šokem z války, jiné starosti než číst kreslené příběhy. Zájem o komiksy rychle opadl a poslední ránu „nemravnému“ žánru (upnuté kostýmy hrdinek byly běžné) zasadilo zavedení přísných cenzurních pravidel. Přežily pouze největší hvězdy a komiks se přesunul na okraj popkultury. Jeho velké probuzení se mělo odehrát až v 60. letech, kdy přišel na svět Spiderman nebo týmové komiksy jako Fantastická čtyřka. Zrodil se tzv. stříbrný věk.