Den, kdy bude Severní ledový oceán úplně bez ledu, se blíží
V důsledku globálního oteplování a změn klimatu může být Severní ledový oceán brzy zcela bez ledu. Den, kdy se tak stane, se podle nové studie rychle blíží.
Rozsah zalednění Severního ledového oceánu sledují satelity od roku 1978. Z dřívější doby máme jen kusá pozorování, která nám o celkovém stavu mnoho neřeknou. Údaje, které máme k dispozici ale ukazují jednoznačný trend – zalednění Severního ledového oceánu se snižuje o více než 12 procent za jedno desetiletí.
Céline Heuzéová z Univerzity v Göteborgu a Alexandra Jahnová z Coloradské univerzity v Boulderu odhadují, že Severní ledový oceán může být během léta bez ledu už velmi brzy. Nejbližším termínem je podle obou vědkyň rok 2027, aby k k tomu došlo, muselo by sejít více nepříznivých okolností. Své prognózy badatelky opírají o 366 simulací na celkem 11 klimatických modelech. Rok 2027 je podle jejich analýz nejbližší možný, jako výrazně pravděpodobnější se jeví roky 2031 až 2044. Výsledky výzkumu Heuzéové a Jahnové zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
„První den bez ledu v Severním ledovém oceánu nebude nijak zvlášť dramatický,“ vysvětluje Jahnová. „Symbolicky ale ohlásí, že jsme svou aktivitou zásadně změnili základní rys arktického prostředí.“
Arktida bez mořského ledu
Ze simulací také vyplynulo, že Severní ledový oceán nepřijde o led na jeden den. Ve skutečnosti půjde o 11 až 53 dnů, během kterých Severní ledový oceán nezaledněný. Dobrá zpráva je to pro loďařské společnosti, kterým se tím zpřístupní Severozápadní námořní cesta, spojující Atlantský a Tichý oceán.
Není vyloučeno, že v budoucnu nastane situace, kdy se ve vodách severní polokoule nebude pohybovat jediná ledová kra. Zatím to ale není na pořadu dne. Vědci vymysleli praktickou definici nezaledněného Severního ledového oceánu, podle které stačí, když je oceán pokrytý méně než jedním milionem kilometrů čtverečních ledu. Může se to zdá jako hodně benevolentní definice, ale běžná rozloha ledu v tomto oceánu během léta je asi 6,86 milionů kilometrů čtverečních.
Mořský led chrání Arktidu před oteplováním tím, že odráží dopadající sluneční světlo zpět do vesmíru. S menším množstvím ledu budou oceánské vody absorbovat více tepla ze Slunce, což dále zvýší teploty nejen v Arktidě, ale i ve zbytku světa. Oteplování v Arktidě by navíc mohlo změnit charakter větru a oceánských proudů, což by mohlo vést k extrémnějším projevům počasí po celém světě.
