Dědictví po okupantech: Československé zbraně vyvinuté z německých vzorů
Ve snaze obnovit své ozbrojené síly čelilo Československo v prvních poválečných letech vážným problémům. Významnou pomocí při vývoji nové techniky se tak staly třeba i německé zbraně, které na území osvobozené republiky zůstaly
Po okupaci Československa v březnu 1939 zůstalo z jeho silně vyzbrojené armády jen malé Vládní vojsko bez těžkých zbraní. Ty zabavili Němci pro Wehrmacht, nebo došlo k jejich rozprodání. Domácí průmyslové podniky pak až do konce druhé světové války vyráběly pro třetí říši širokou škálu vozidel, letounů a nejrůznějších komponent.
Pušky, letadla, tanky
Po německé kapitulaci v květnu 1945 ale vyvstala potřeba vyzbrojit obnovenou armádu moderní výzbrojí, aby dokázala držet krok se zahraničím a adaptovala se na nejnovější trendy na poli vojenské techniky a taktiky. V roce 1945 čs. armáda disponovala především výzbrojí zahraniční výroby, ať už šlo o ruční zbraně, obrněná vozidla či leteckou techniku.
Zvláště u tanků a letadel se v inventáři ozbrojených sil nacházela pestrá směsice jak britských a sovětských designů užívaných zahraničními čs. jednotkami, tak i kořistního německého materiálu zanechaného na území Československa.
Německé dědictví
Jednalo se o stovky kusů nejrůznějších typů, od cvičných letounů přes bombardéry až po tanky a polopásové transportéry. Jelikož pak přezbrojování na sovětskou výzbroj a výstroj pokračovalo jen pomalu a kromě finančních problémů je brzdily i politické třenice, jevila se „recyklace“ německých vozidel a letadel jako nejúspornější a nejrychlejší řešení.
TIP: Hrdinové padající z nebes: Jak vypadaly počátky výsadků v protektorátu?
Na základě německých vzorů tak v poválečných letech vznikla řada konstrukcí upravených pro čs. potřeby, sahajících od prostého zprovoznění stávajících kusů až po rozsáhlejší konverze.
