Dále, rychleji, výše: Kteří ptáci migrují na největší vzdálenosti?
Mladý břehouš rudý zřejmě překonal rekord v nepřetržitém letu: Během své cesty na jih urazil neuvěřitelných 13 560 km. Kdo jsou další rekordmani ptačí říše?
Už coby mládě dostal malý břehouš rudý (Limosa lapponica) čip GPS, díky němuž mohli ornitologové sledovat jeho polohu. Když se potom pětiměsíční mládě vydalo na cestu z Aljašky na jih, stanovilo rekord: Ve vzduchu strávilo jedenáct dní, během nichž doletělo až do Ansonsova zálivu v Tasmánii, takže urazilo 13 560 km. Předchozí zápis v Guinnessově knize přitom patřil témuž druhu opeřence, který během migrace dosedl po 12 200 km na Novém Zélandu.
Vytrvalci a rychlíci
Pták s nejdelší známou migrační trasou ze všech druhů je rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea), který během svého tažení z hnízdišť na severu Kanady a Grónska až na jih do oblasti Antarktidy a zpět překonává vzdálenost až 44 000 kilometrů. Dřívější studie kanadských vědců ukázaly, že cestování na velké vzdálenosti není cizí ani maličkým pěvcům. Drozdi a jiřičky sice váží jen pár desítek gramů, jejich letecké výkony jsou ale ohromující. Za jeden den dokáží urazit až několik set kilometrů.
Nejrychlejším ptačím letcem je sokol stěhovavý (Falco peregrinus), který dokáže během lovu vyvinout rychlost přes 320 km/h. Jde ale o typického sprintera, který se vysokou rychlostí dokáže pohybovat jen po omezenou dobu. Mezi rychlíky na dlouhých tratích patří bekasina větší (Gallinago media) – tento slukovitý pták je schopný během cesty ze Skandinávie do afrických zimovišť (až 6 800 km) vyvinout průměrnou rychlost okolo 97 km/h.
TIP: Extrémní letci: Husy indické umí regulovat svůj metabolismus podle potřeby
Mistry výškových letů jsou supové nádherní (Gyps rueppellii): Tento kriticky ohrožený mrchožrout bez potíží plachtí až deset kilometrů nad zemským povrchem. V roce 1973 dokonce jednoho supa nešťastnou náhodou zachytil motor letadla, jež právě přelétalo ve výšce 11 300 metrů nad Pobřežím slonoviny.
