Co říkáme, když nemáme peníze: Nemáme ani vindru, jsme plonk a úplně švorc

Peníze vládnou světu, tedy i jazyku. Svědčí o tom desítky výrazů, které máme v češtině pro různá množství finančních prostředků – hlavně ta malá. Kdo je švorc, ten nemá ani vindru. Kdo je plonk, nemá ani floka. Nestojí to zkrátka za zlámanou grešli.

TIP: Scvrnkls aneb taje a kouzla češtiny. Proč dělá potíže cizincům?

Lidová označení „švorc“ a „plonk“ pocházejí z německých frází „schwarz sein“ a „blank sein“, tedy doslova „být černý“, respektive „být holý“, které přeneseně znamenají být bez peněz. Stejně tak vindra pochází z německého „Wiener Heller“ čili „vídeňský haléř“, zatímco grešle je zdrobnělina českého „groš“. A konečně flok původně označoval malou husitskou minci. Ve všech případech šlo o drobné se zanedbatelnou hodnotou.

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.