Chaviva Reiková: Nejslavnější židovská odbojářka byla popravena před 73 lety

Nejslavnější židovská odbojářka, která se nesmazatelně zapsala do dějin čs. zahraničního odboje, Chaviva Reiková se narodila 21. července 1914 v Sajoháze v tehdejších Uhrách. Manželé Arpád a Emma (Ester) Reikovi dali svému šestému, nejmladšímu dítěti jméno Marta. Po skončení 1. světové války se její rodiště v okrese Rožňava stalo součástí mladé Československé republiky a od roku 1921 neslo název Nadabula. V tomtéž roce se Arpád Reik s celou rodinou usadil v Radvani u Banské Bystrice, kde si otevřel papírnický obchod.

Marta zde vychodila základní a měšťanskou školu a v letech 1929–1931 studovala v Banské Bystrici střední obchodní školu, kterou však kvůli neutěšeným sociálním poměrům v rodině nemohla dokončit. Ve svých 17 letech začala pracovat v železářské firmě bratří Norbergů, v níž se v následujících letech uplatnila v mnoha funkcích jako účetní, písařka, pokladní nebo prodavačka. Od útlého mládí se aktivně zapojila do sionistického hnutí – již v roce 1930 se stala členkou skautské židovské organizace Hašomer Hacair (v hebrejštině „mladý strážce“) kde přijala jméno Chaviva („líbezná“).

Do Palestiny

V dubnu 1938 odešla do Bratislavy vyučovat v přípravných kurzech pro emigranty do Palestiny a také byla sekretářkou vedoucího sionistické organizace na Slovensku dr. Oskara Neumanna. Zároveň vedla sekretariát Židovského národního fondu (Keren Kayemet Lejisrael) a rovněž se angažovala v práci pro Ženskou mezinárodní sionistickou organizaci (Women´s International Zionist Organization, WIZO).

Vzhledem ke zhoršujícímu se postavení Židů na Slovensku a v celé Evropě s postupujícím vlivem a mocí nacistické třetí říše se v prosinci 1939 rozhodla s manželem Avrahámem Martonovičem (vzali se rok předtím) emigrovat do Palestiny, kde se podílela na založení kibucu Maanit. Její manželství se ale zanedlouho rozpadlo.

Vedle práce na pomerančových plantážích v kibucu byla Chaviva v letech 1940–1942 sekretářkou Organizace na pomoc pracujícím matkám (Irgun Imahot Ovdot) a ve volném čase se věnovala dětem, také pomáhala s výchovou mladých skautů.

Ve službách elitního úderného oddílu

V létě 1941 vstoupila do tajné židovské vojenské organizace Hagana a o rok později se stala členkou jejího elitního úderného oddílu Palmach. V tomto období, zejména od roku 1943, se začali činitelé britského Výboru pro zvláštní operace (Special Operations Executive, SOE) a 9. oddělení vojenské zpravodajské služby (Military Intelligence No 9, MI 9) zabývat myšlenkou na výcvik a nasazení židovských dobrovolníků ve výsadkových operacích v okupované Evropě.

Cílem těchto akcí byla především pomoc uprchlým britským válečným zajatcům a sestřeleným spojeneckým letcům na jejich cestě z nacisty ovládaných zemí do partyzánských oblastí v Jugoslávii, odkud již mohli být letecky přepraveni na britské základny v Itálii. Zástupci SOE a MI 9 jednali s tímto záměrem s představiteli Jewish Agency (Židovská agentura – vznikla roku 1929, působila na palestinském území pod britským mandátem jako neoficiální vláda pro židovské obyvatelstvo), která od počátku válečného konfliktu intenzivně pomáhala osobám židovského původu k útěku před nacisty a za tímto účelem disponovala vybudovanými únikovými trasami.

Příprava operace Amsterdam

Politickému oddělení Jewish Agency se do konce prosince 1943 přihlásilo 32 mladých palestinských Židů, kteří měli být postupně nasazeni v Jugoslávii, Rumunsku, Maďarsku, Itálii, Bulharsku, Rakousku a na Slovensku. Mezi těmito dobrovolníky byly tři ženy: vedle Sáry (Suriky) Bravermanové a Chany Senešové rovněž Chaviva Reiková. Všichni budoucí „šlichim“ (hebrejsky „poslové“) složili v dubnu 1944 přísahu britskému králi Jiřímu VI. a byli zařazeni do Royal Air Force (RAF).

Britové totiž trvali na tom, aby se všichni stali příslušníky armády – v případě, že by padli do nepřátelských rukou, měli mít jako britští vojáci nárok na statut válečných zajatců (jak se však ukázalo, zajaté židovské výsadkáře to nijak neochránilo).

Postupně obdrželi britské vojenské hodnosti a uniformy, Chaviva se s dalšími dvěma dívkami stala příslušnicí Ženských pomocných leteckých sborů (Women‘s Auxiliary Air Force, WAAF) v hodnosti četařky (Sgt). Obdržela krycí jméno Ada Robinsonová (kromě něho užívala pseudonym Marta Martinovičová) a identifikační číslo JEW, W 2992503. Spolu s ostatními prošla parakurzem na letišti Ramat David, vojenskou průpravu absolvovala na hoře Karmel v Palestině a ostatní speciální kurzy v kibucu Mišmar ha-Emek nebo na britských základnách RAF v Egyptě nedaleko Káhiry.

Letecky domů

Dne 19. července 1944 byla z rozkazu Hlavního velitelství vzdušných sil na Středním východě (Middle East Head Quarters of „A“ Force) zařazena do dvoučlenné paraskupiny AMSTERDAM spolu s Cvi Ben Ja´akovem (krycí jméno Sgt. Michael Janay) jako velitelem. Cílem jejich budoucí mise bylo Slovensko, kde měli vytvořit podpůrnou síť na záchranu spojeneckých letců, organizovat útěky vojáků ze zajateckých a internačních táborů a navázat spojení s maďarským odbojem. Podle pokynů Jewish Agency měli ale také kontaktovat místní židovskou komunitu a hledat možnosti a prostředky na záchranu jejích členů, stejně jako organizovat a podporovat židovský odboj.

Dvojice parašutistů byla letecky přepravena z Káhiry do jihoitalského Bari na konci srpna 1944, ale do finálních příprav operace přišla náhle zpráva o vypuknutí povstání na Slovensku. Během vyhodnocování nově vzniklé situace došlo 4. září k posílení výsadku AMSTERDAM o další muže: Rafael „Raffi“ Reisz (krycí jméno kpt. Stephan Rice) a Chajim Chermeš (krycí jméno kpt. Harry Moris) se právě vrátili do Itálie z operace HUNJUNG v Jugoslávii a nové zpravodajské poslání měli plnit v Maďarsku, stejně jako Aba Berdičev (krycí jméno por. Robert Willis).

Pokračování: Izraelská odbojářka Chaviva Reiková: Bojová mise na Slovensku (vychází 28. února)

Rozporuplné zprávy a nedostatek informací z povstaleckého území málem způsobily vyřazení Chavivy z akce. Podle britských vojenských řádů totiž neměly být ženy nasazovány v přímé bojové činnosti a v blízkosti nepřátelských linií. Představitelé Jewish Agency aspoň prosadili, že bude na Slovensko dopravena letecky.