Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (5)
Patnáctý březen 1939 patří mezi nejtemnější dny české historie. Okupaci a vzniku protektorátu předcházela Hitlerova diplomatická hra, která nakonec vedla ke zhroucení československého státu a jeho obranyschopnosti
Přes prvotní potíže se první německá obrněná vozidla objevila v Praze 15. března už kolem deváté hodiny a o další dvě hodiny později zaparkovala před Pražským hradem. Strážníci dostali rozkaz mírnit emoce šokovaných civilistů a zabránit násilným nebo příliš hlasitým protestům.
Předchozí části:
Odpor ve Frýdku-Místku
Kromě měst se silnými posádkami tvořila prvořadý cíl vojenská letiště. Kolem třinácté hodiny Němci svou invazi završili obsazením základny v Přerově. Čs. velitelé si uvědomovali, že redukční opatření z minulých týdnů výrazně snížila bojeschopnost armády. Zpravidla se proto rozhodli respektovat rozkazy a projevy jejich nesouhlasu se omezily na urychlenou likvidaci tajných spisů či ukrytí části ručních zbraní pro budoucí odboj.
Jedinou výjimku, kdy čeští vojáci už 14. března kladli významnější odpor, představovala Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku. Tamější posádka nedala svou kůži lacino a za cenu dvou raněných sprovodila ze světa 6–18 Němců (údaje se ve zdrojích liší).
Pod „ochranu“ Říše
Vojenský zábor se okrajově dotkl i čerstvě nezávislého Slovenska, neboť Wehrmacht dočasně obsadil Záhoří a část Pováží v západní části země. Později si Němci pro toto území vynutili vznik zóny volného pohybu, kterou využívali až do úplné vojenské okupace Slovenska na podzim 1944.
České země čekal ještě ponuřejší osud – už 16. března 1939 vstoupil v platnost Výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (v češtině například na holocaust.cz). Tvořilo jej třináct článků rozdělených do 27 bodů a do rozhlasu ho vyhlásil ministr zahraničí von Ribbentrop. Dokument českým zemím oficiálně přisuzoval status autonomní části Německé říše. Opakovaně zdůrazňovaná autonomie však sloužila jen k uklidnění zahraničního veřejného mínění, neboť bylo zřejmé, že okupace představuje jasné porušení mnichovské dohody.
TIP: Nejen územní ztráty: Co všechno se změnilo po vzniku protektorátu?
Výkonnou moc na obsazeném území svěřili Němci na dobu jednoho měsíce do rukou vojenské správy. Zatímco v Čechách se jí ujal Blaskowitz, dočasným pánem Moravy se stal List. Když čas stanovený pro vojenskou správu vypršel, převzal vedení protektorátu Konstantin von Neurath. Obyvatelstvu Čech a Moravy tím začal zlý sen, který měl trvat dlouhých šest let.
