Česko: Země bez lesů a bez vody? Rekordní sucho zasáhlo i do energetiky

Výpar vody z lesů a oslabená obranyschopnost smrků měly za následek apokalyptické odumírání lesů, které starousedlíkům mizely přímo před očima. Z téměř 14 milionů kubíků dřeva vytěženého ze státních lesů tvořilo neuvěřitelných 70 % dřevo z kůrovcové kalamity. Jen například jihočeské Dačicko přišlo o všechny smrky starší 10 let a podobně jako tam se i v ostatních regionech mnoho firem dostalo vlivem kůrovcové kalamity do vážných existenčních potíží.

Co se to vlastně s českým klimatem děje? Pojďme se na situaci podívat očima čísel. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byly loňské teploty o 2 °C vyšší než dlouhodobé průměry z let 1961 až 1990. Naopak nedostatek dešťů způsobil, že úhrn srážek v roce 2019 dosáhl pouze 94 % normálu. Jak ukazují čerstvá data meteorologů zveřejněná na iRozhlas.cz, Česko se za posledních šedesát let ohřálo o dva stupně Celsia v zimě a létě téměř o tři.

Hrozí nám energetická krize?

Ani letos se zatím situace nevyvíjí růžově – místo sněhových závějí pokrývá krajinu suchá zem, sněhu je pouhá desetina obvyklého množství, a dokonce nejméně za posledních 20 let. To zároveň s mizejícími lesy a krajinou, která není schopná zadržovat vzácnou vodu, předpovídá, že nedostatku vody v krajině budeme čelit i nadále.

Sucho neovlivňuje Česko pouze z pohledu lesnictví, zemědělství a vodárenství, ale i z hlediska energetiky. Právě lesy totiž hrají důležitou roli ve výrobě biomasy pro vytápění. Biomasa z lesnictví má navíc do roku 2030 podle vládních plánů narůst o cca 25 %, což ale dosavadní tempo poškozování lesů vlivem sucha a kůrovce může zásadně ohrozit. Bude-li se nedostatek vody i nadále prohlubovat, mohou být ohroženy i tepelné a jaderné zdroje, které ke svému provozu potřebují velké množství vody.

„Jistoty, jako je pravidelné střídání čtyř ročních období v tradiční podobě, prakticky neměnné lokální srážkové úhrny a v konečném důsledku i dostatek vody, patří minulosti. Současně s růstem vyžívání obnovitelných zdrojů doplněných plynovými elektrárnami, zapojováním bateriových úložišť a využíváním chytrých sítí, poroste i význam přesných krátkodobých předpovědí počasí pro řízení energetiky,“ říká Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding.

TIP: Kalifornie se propadá: Je to kvůli suchu a ztrátám podzemní vody

V nové klimatické éře bychom se tak měli ve vlastním zájmu zaměřit na výhody, které doposud nezvykle intenzivní sluneční svit přináší. „Loňský rok, byť o něco vlhčí než předchozí, byl příznivý pro výrobu ze solárních elektráren, které vyrobily o 3 % více energie, než je průměr posledních pěti let, na čemž se podepsal hlavně teplý a suchý červen,“ říká Milan Šálek, hlavní meteorolog společnosti Amper Meteo. Na téměř letních hodnotách výroby sluneční energie byl i poměrně slunečný duben, zatímco za deštivý květen vyrobily „fotovoltaiky“ oproti průměru téměř o pětinu méně.

Vysoké teploty a absence dešťů si tak žádají nový přístup nejen k půdě. Ať se nám to totiž líbí, nebo ne, na správném čtení toho, co nám příroda chce sdělit, závisí blaho nejen krajiny, ale i nás všech.