Česká továrna u Berouna vyrábí nejvíc gramofonových desek na světě

Magnetofonové kotouče se přestaly vyrábět v 90. letech minulého století. Kazety opustily scénu jen o pár let později a „cédéčka“ se prý nedožijí roku 2020. Černé dlouhohrající desky, které jsou ze všech nejstarší, ovšem přežily všechna zmíněná média a lidé je dnes chtějí stále víc. Jen za minulý rok za ně zájemci na celém světě zaplatili v přepočtu bezmála jedenáct miliard korun a vydavatelským firmám vydělaly gramodesky víc než stahování hudby z internetu. 

Z Čech až na konec světa

V malé vesničce Loděnice kousek od Berouna by asi málokdo hledal největší výrobnu gramofonových desek na světě. Jen loni jich tam vylisovali na 24 milionů a svá alba si tu nechala vyrobit například i Madonna, Lady Gaga nebo třeba Rolling Stones. 

Zmíněnou továrnu už 34 let úspěšně řídí Zdeněk Pelc. V 90. letech to však vypadalo, že ji bude muset zavřít. Desky totiž začaly z trhu vytlačovat CD disky a po celém světě končila jedna gramofonová fabrika za druhou. „Protože jsem měl k deskám vztah a tenkrát se také bojovalo o každé pracovní místo, abychom nemuseli propouštět, řekl jsem si, že jestli svůj podnik někdo zavře, tak já budu ten poslední v Evropě,“ vzpomíná Pelc. 

Firma sice tehdy přesedlala na výrobu „cédéček“, vinylové stroje přesto uchovala – a po roce 1996 je pak zas jeden po druhém vytáhli ze skladu. Ozývalo se stále víc klientů, většinou ze zahraničí. A protože společnost postupně přestala zakázky zvládat, rozhodl se majitel otevřít další továrnu v Kanadě. Nyní se přitom chystá dobýt Asii, přesněji Japonsko.

Gramofony pro celou planetu

Zdeněk Pelc musí plnit nejrůznější požadavky zákazníků, a mnohdy dost bizarní: „Přijela třeba americká kapela s tím, že jim umřel kytarista a že jeho poslední přání bylo stát se doslova součástí gramofonové desky. Vyšli jsme jim vstříc: Kapela stála u lisu a ‚přisypávala‘ tam trochu jeho popela.“ 

Jindy ho zas ženy z oddělení pro kontrolu kvality žádaly o příplatek ke mzdě – protože to, co musely při nahrávání poslouchat, se prý nedalo vydržet. „Zákazník si objednal pět set kusů vinylových desek, přičemž celá nahrávka spočívala v tom, že někdo řeže motorovou pilou. Tak se tam objevilo čtyřicet minut řevu pily,“ vysvětluje Pelc. 

TIP: V údolí zpívajících stromů: Jak se rodí slavné stradivárky

Na firmu se obrací čím dál víc světových vydavatelství a hudebních hvězd. Vědí totiž, že místní technologie výroby patří k těm nejlepším. Česká republika se však řadí ke špičce i v produkci gramofonů. Jen za uplynulý rok jich továrna v Litovli vypustila do světa na 130 tisíc. „Největší zlom přišel zhruba před pěti až šesti lety a od té doby máme každoročně asi dvacetiprocentní nárůst,“ popisuje příznivý vývoj Jiří Schneider, obchodní referent společnosti. 

Litovelská fabrika vyváží gramofony do celého světa: Nejlevnější model stojí asi deset tisíc korun, za stroje pro profesionály se ovšem platí i mnohonásobně víc a nejdražší vyjde na čtvrt milionu. Ve firmě se snaží držet krok s globálními trendy – vyrábějí například tzv. vertikální gramofony, jež mohou viset na zdi a tak trochu popírají zákony gravitace.