Časovaná bomba: Těžba zlata hrozí v Kyrgyzstánu ekologickou katastrofou
Rčení „sůl nad zlato“ by lidé v pohoří Ťan-šan skoro určitě změnili na „voda nad zlato“. V Kyrgyzstánu totiž těžba žlutého kovu ohrožuje existenci nejen ledovce, ale zároveň tající voda vytváří obrovský tlak v nedaleké přehradní nádrži. Katastrofa na sebe prý nenechá dlouho čekat
Jméno panensky krásného pohoří Ťan-šan v překladu znamená Nebeské hory. Na první pohled tak i působí, ale děje se tady něco, co s nebem nemá pranic společného. Ročně se zde vytěží asi 18 tun ryzího zlata, a to za použití kyanidu, kterým se odděluje zlato od břidlice. Kdyby se protrhla hráz zdejší přehrady, spláchla by i blízké úložiště toxických odpadů z těžby, což by mělo katastrofální následky pro celou oblast.
Časovaná bomba přehradní hráze
Zázrak kyrgyzské ekonomiky z 90. let minulého století si začíná vybírat svou daň. Těžba v téměř čtyřech tisících metrech nad mořem trvá přes dvacet let a neblaze se podepisuje na životním prostředí. Neustálé přejíždění těžké techniky a samotná těžba mimo jiné přispívají k urychlenému tání blízkého ledovce.
Dinara Kutmanovová, předsedkyně státního výboru pro ekologii a klima, k problematice říká: „Místo toho, aby těžební společnost odstraňovala odpad nebo aspoň přesouvala led dolů do údolí, dál plní odkaliště. Jen za deset let to představuje miliardu tun odpadu. Jaké to má ekologické dopady? Samozřejmě že ztráta ledovce je nevratná a hrozí totální kolaps.“
Důl Kumtor je skutečný obr a obrovská jsou i nákladní auta, která zde operují. (foto: Shutterstock)
Na druhou stranu ovšem kyrgyzské úřady k dolu Kumtor, kde těžbu provádí kanadská společnost, záměrně nepouštějí ekologické organizace. Část vládních úředníků se zkrátka snaží vyvolat zdání, že žádný problém neexistuje. Ekologové přitom dlouhodobě varují, že chatrná hráz nedalekého jezera Petrovo, kam stéká i voda z ledovce, už dlouho nevydrží stále narůstající tlak. Podle odborníků jde o časovanou bombu.
Pro a proti
„Největší riziko představuje odkaliště, které se nachází pouhých pět kilometrů od jezera Petrov, do nějž stékají vody z ledovce. Pokud se hráz protrhne, voda smete odkaliště a všechny toxické látky se dostanou do řek,“ líčí zcela reálné nebezpečí Dinara Kutmanovová.
Otázka už dávno nestojí „zda“ k tomu dojde, ale „kdy“ se hráz protrhne a způsobí katastrofu nedozírných následků. Jeden z největších dolů zlata na světě leží v chráněné oblasti a ohrožuje vodní zdroje kontaminací těžkých kovů, kyanidu a dalších tun toxických látek z chemické těžby zlata.
TIP: Živá poušť umírá: Chilskou poušť Atacama drancuje těžba lithia
Jenomže peníze mají velkou moc a těžba zlata tvoří přibližně čtvrtinu HDP Kyrgyzstánu. Je jasné, že takto významnou položku státního rozpočtu vláda neobětuje. Ožehavé téma rozděluje i tamní obyvatele do dvou nesmiřitelných táborů. Jedni jsou vděční za poměrně dobře placenou práci, vždyť důl Kumtor zaměstnává asi 3 tisíce lidí. Druhý názorový pól tvoří ti, kteří od roku 1997 pouze žijí v sousedství rypadel, promývaček a důlních odkališť a těžba jim nepřináší nic pozitivního. Pro stát velmi nevýhodnou smlouvu s kanadskými těžaři podepsal bývalý kyrgyzský prezident v devadesátých letech. A samotní obyvatelé země z obrovského bohatství Kyrgyzstánu nemají prakticky nic.
