Největší jaderný výbuch v dějinách lidstva: Před 59 lety byla odpálena Car-bomba
Měl to být Chruščovův trumf, kterým chtěl zastrašit nepřátele. Výbuch této největší a nejničivější jaderné zbraně proběhl na Nové zemi a paradoxně se jednalo o nejčistší test v historii
Za druhé světové války urychlila obrovská finanční injekce (údajně až 26 miliard dolarů v přepočtu na současnou měnu) americký jaderný program natolik, že získal náskok před Moskvou. V počínající studené válce šlo o velmi nepříjemný stav, který se Kreml pokoušel co nejrychleji zvrátit. Dohnat technologický náskok Američanů se podařilo už v době prvních testů termonukleárních pum, ale sovětský vládce Nikita Chruščov požadoval skutečný trumf, který by demonstroval sílu jeho země.
Proto už v roce 1954 v doposud uzavřeném městě s kódovým označením Arzamas16 (dnešní Sarov) začal vývoj nejsilnější jaderné bomby v lidských dějinách, na němž se podíleli nejlepší sovětští jaderní fyzici Igor Kurčatov, Andrej Sacharov či Julij Chariton. Původně zamýšleli zkonstruovat obří třífázovou vodíkouranovou „superbombu“, která měla uvolnit více jak 100 megatun ekvivalentu TNT. Ale v průběhu prací se sami tvůrci zalekli její síly a místo uranového obalu použili olovo pohlcující neutrony.
Kuzmova matka
V roce 1960 měl Chrusčov, který si byl dobře vědom dosaženého pokroku při vývoji, na adresu Američanů prohlásit: „My jim ukážeme Kuzmovu matku.“ Tato na první pohled nepochopitelná věta je ekvivalentem českého idiomu „ukázat, zač je toho loket“. O rok později, přesněji dopoledne 30. října, odstartovala z poloostrova Kola směrem k souostroví Nová země dvojice letounů natřených speciálním bílým reflexním nátěrem odrážejícím v maximální míře teplo.
Bombu RDS220 (kódově označovanou Váňa) nesl Tu 95V, který ji půl hodinu před polednem moskevského času ve výšce 10,5 km shodil. Následně se začal vzdalovat a puma, přezdívaná z výše uvedených důvodů „Kuzmova matka“, poté ve výšce 4 km explodovala silou asi 55 megatun TNT. Ohnivá koule o teplotě několika milionů °C pozorovatelná až ve vzdálenosti 1 000 km měla v průměru téměř 1 000 m, takže spodek vyhloubil v půdě kráter, zatímco vrchol dosahoval do míst, odkud bombardér pumu shodil.
Ještě ve vzdálenosti 100 km od epicentra by záření dokázalo způsobit živým organismům nejtěžší popáleniny. Vrchol obřího jaderného hřibu vystoupal až do mezosféry. Tlaková vlna prakticky smetla z povrchu vysídlenou vesnici Severnyj na opačné straně souostroví, dokonce vytloukla několik oken až v Norsku a Finsku. Pod epicentrem výbuchu proběhlo zemětřesení o síle 5,5 stupně Richterovy stupnice, přičemž rázová seizmická vlna třikrát oběhla zeměkouli. V celé oblasti hodinu nefungovala veškerá rádiová komunikace.
TIP: Co by se stalo, kdyby jaderná Car-bomba explodovala ve vesmíru?
Přitom vzhledem k vysokému podílu termonukleární fúze na vydané energii a olověnému obalu šlo paradoxně o nejčistší atomový test v historii. Carbomba, jak ji Západ nazýval v narážce na podobné předchozí megalomanské projekty z dob ruského impéria (například dělo „Car-puška“ nebo „Car tank“), sdílela do jisté míry jejich osud, neboť také vznikla pouze v jediném exempláři. Na rozdíl od nich ovšem výrazně promluvila do historie, neboť její děsivý potenciál znamenal posun v myšlení obou velmocí a vedl poprvé od počátku závodů v jaderném zbrojení k zahájení jednání o jeho omezení.
