Brněnští zednáři a ilumináti: Jaký byl vztah mezi tajnými osvícenci a evangelíky?
Osvícenství bylo časem rozkvětu svobodného zednářství. Tajuplná tvář tohoto hnutí přitom přesahuje učebnicové kategorie „věku rozumu“. A podobně také rozporuplný vztah zednářství a náboženství
Evangelický farář a spisovatel Broučků Jan Karafiát (1846–1929) vzpomínal na rodinné dědictví, které zůstalo v jeho archivu: Instrukční rituál pro přijímání nového bratra do lóže a dvě „zednářské“ pečeti. Rituál pochází podle zmínky v textu z brněnské zednářské lóže Zu wahren vereinigten Freunden (U pravých sjednocených přátel), která byla přímo spojena s ilumináty a navázala na jejich úsilí.
Brno, či Arbela?
Popis jedné ze dvou rodinných pečetí naznačuje Karafiátovu záměnu pojmů „zednářský“ a „iluminátský“: Pečeti dominuje otevřená kniha, na které sedí sova. Na stránkách knihy jsou čtyři písmena S E M A, jejichž význam Jan Karafiát neznal. Ze zmínek v korespondenci představitelů evangelických tolerančních církví z konce 18. století lze doložit, že jde o Sigillum Ecclesiae Minervae Arbelae – pečeť církve, resp. akademie iluminátů-minervalů města Arbela.
Jméno starověkého města by podle identifikace pečeti mohlo být dosud neznámým krycím iluminátským jménem Brna. Karafiátova „zednářská“ pečeť je tak s velkou pravděpodobností pečetí brněnských iluminátů, svěřenou do rukou protestantů. Jde o pečeť jedné z „akademií minervalů“, které ilumináti zřizovali ve střední Evropě. Nápadně se podobá původní pečeti bavorských iluminátů zakladatele Adama Weishaupta z roku 1776.
TIP: Tajné organizace a utajení světovládci: Svobodní a mocní zednáři
Brněnská shromáždění asi čtyřiceti členů tajného svazu probíhala od druhé poloviny roku 1783 do roku 1785. Zakladatelem se stal Hiacint Arnold (tajným jménem Moses), katolický kněz a kanovník, který přišel se smělým plánem učinit hlavní město Moravy jedním z center světového iluminátství. Do prvního shromáždění hodnostního stupně minervalů byl přijat brněnský evangelický pastor Victor Heinrich Riecke (Terrentius Varro). Mezi významnými členy se uvádějí i superintendent moravských protestantů Michael Blažek (Cajus Servilius) a Antonio hrabě Belcredi (se dvěma tajnými jmény Minutius Rufus a Lactantus de Providentia), kteří založili v Jimramově společně s rodinou Karafiátů legendární osvícenský salon.
Trvající záhada
Nepočetní osvícensky orientovaní evangelíci se k tajným společnostem hlásili v návaznosti na společné kořeny osvícenství a reformace. „Zednářskou“ symboliku najdeme i na dobových oficiálních pečetích některých protestantských církevních sborů. Chtěli jejich tvůrci jen zapůsobit na bohaté zahraniční podporovatele z kruhů tajných společností, nebo usilovali o hlubokou proměnu církví podle vzoru lóží? Otázka zůstává otevřena.
