Břímě moderního bojovníka (1): Kolik váží zátěž dnešního vojáka na bojišti?
Pěchota vyráží do boje s výzbrojí a výstrojí, jejíž hmotnost činí desítky kilogramů. Nadměrná zátěž snižuje fyzickou i psychickou výkonnost mužstva. Velitelé proto hledají nové cesty, jak bojovníkům odlehčit
Přetížení vojáka rozhodně není nový problém. Už roku 107 před naším letopočtem římský vojevůdce Gaius Marius shledal, že logistické oddíly s povozy ho příliš zdržují. Nařídil tedy legionářům, aby si výbavu nesli sami. Šlo o čtrnáctidenní příděl potravy, pilu, proutěný koš, lopatu, srp, zbroj, štít a meč. Vojáci tak pochodovali denně 30 km s nákladem 36 kg a vysloužili si přezdívku Mariovy muly.
Od rytíře po střelce
Brnění středověkého rytíře zpočátku tvořila jen kroužková košile a přilba, ale postupně přibývalo kovových plátů a plně chráněný bojovník z 15. století měl na těle až 40 kg. Příchod palných zbraní poslal takovou zbroj do starého železa, nicméně záhy vojáka zatížila enormní váha střeliva. Během americké občanské války (1861–1865) musel typický unijní pěšák vláčet asi 27 kg včetně 4,5kg pušky.
Při vyhodnocování efektivity mužstva za první i druhé světové války armádní lékaři zjistili, že mnoho mužů kvůli vyčerpání nedokázalo účinně bojovat. Fyzická únava a psychika jsou přitom úzce spojeny – vysílený člověk je náchylnější k neopětování palby nebo k útěku. Vyvstala tedy otázka, jaká hranice zátěže ještě nesnižuje bojovou hodnotu vojáka pod přijatelnou mez.
Řeč čísel
Britská komise Hygiene Advisory Committee došla při vyhodnocování záznamů z let 1914–1918 k následujícímu závěru: „Za pochodu činí optimální náklad nanejvýš třetinu tělesné hmotnosti. Při vyšším zatížení extrémní únava vojáka neospravedlní větší množství výbavy dopravené na bojiště.“
Také americká pěchota si stanovila třetinové pravidlo, které doplnila ještě zásadou jedné poloviny: 33 % tělesné hmotnosti se považuje za maximální přípustné zatížení pro bojovou činnost, aby byl voják ještě schopen používat individuální pohybové techniky. Pro pěší přesun se jedná o ekvivalent 50 % jeho váhy. Teorie a praxe se však mnohdy liší a statistiky US Army z druhé světové války dokazují, že pěšák strýčka Sama běžně tahal 34 kg. Ne náhodou se většina vojáků raněných při vylodění v Normandii utopila – váha výstroje oslabené muže stáhla ke dnu.
Těžká ochrana i výzbroj
Představitelé Pentagonu nechali od roku 1945 provést přinejmenším pět studií nákladu svého mužstva. Všechny se shodly na přetíženosti vojáků, jenže v praxi se nic nevyřešilo. Ba naopak, požadavky moderního bojiště hmotnost nesené výbavy nejen zvýšily, ale v mnoha případech rovnou zdvojnásobily.
TIP: Češi míří na frontu: Co vše měl rakousko-uherský voják na sobě a při sobě?
V roce 2016 kupříkladu námořní pěchota zveřejnila svůj nový standard pro sílu a výdrž. Průměrný mariňák by měl být schopen přenést 69 kg na vzdálenost 14,5 km. Takový náklad může vypadat extrémně, ovšem není výjimečný – třeba oficiální dokumenty o zátěži amerických pěšáků v Afghánistánu z roku 2003 označují za standard 45 kg. Když se po zveřejnění těchto informací rozproudily debaty, zda jsou čísla reálná, jeden námořní pěšák uvedl, že během misí v uvedené zemi každý člen jeho týmu nosil až 90 kg.
Pokračování: Břímě moderního bojovníka (2): Kolik váží zátěž dnešního vojáka na bojišti? (vychází ve čtvrtek 13. ledna)