Bramboříky: Krásné i nebezpečně jedovaté svinské ořechy
O brambořících se ve starověku věřilo, že pokud přes ně přejde těhotná žena, bude mít problémy při porodu či potratí. Na druhou stranu se hojně využívaly v lidovém léčitelství – při uštknutí štírem či hadem, proti otokům, při revmatismu a dně, při gynekologických potížích i jako drastické projímadlo
V dobách hladu sloužily upravené hlízy bramboříků jako potravina. Účinné látky – triterpensaponiny (cyklamin) se zničily varem či sušením. Cyklamin je i v malých dávkách jedovatý pro ryby, a tak se hlízy některých druhů používaly na Sicílii a v Kalábrii k jejich omámení při lovu. Hlízy se navíc již ve starém Egyptě dávaly vykrmovaným domácím prasatům. I ve středověku se jim přidávaly do žrádla, protože zlepšují chuť k jídlu a prý také pomáhají ke snadnějšímu obřezání prasnic. Proto se brambořík nazýval svinský ořech. Dnes jsou bramboříky oblíbené jako okrasné rostliny. Menší druhy se pěstují jako skalničky, brambořík perský je oblíbená dárková pokojová rostlina.
TIP: Baobaby aneb Pozapomenutí králové sucha
Bramboříky jsou nízké, vytrvalé byliny, které mají v zemi kulovitou hlízu. Listy bývají dlouze řapíkaté a tuhé, často se stříbrnou kresbou. Květy jsou vonné a úhledné, pětičetné. Nazpět ohnuté korunní lístky jsou v poupěti šroubovitě stočené. Květy jsou opylovány včelami, ale časté je také samoopylení. Plodem je kulatá tobolka. Semena mají masíčko, které chutná mravencům a ti je proto rozšiřují po okolí. Rostliny klíčí pouze jednou dělohou.
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)
Z vrcholu hlízy vyrůstá krátký vzpřímený oddenek, na jehož konci raší listy a květy. Listy jsou široce okrouhlé až ledvinovité, s dlouhým řapíkem, zespodu purpurové. Jsou zelené přes zimu, zatahují koncem jara.
Roste v listnatých lesích a křovinách, především na vápencích. Na Balkáně zasahuje na jih až do Bulharska, najdete jej v německé Juře a v Alpách, kde stoupá až do výšky 1 900 metrů. U nás je původní na jižní Moravě, jinde nejspíše zplanělý.
Velikost: dorůstá 15 cm
Doba květu: VII–X
Květ: tmavě růžový, 1,5 cm velký
Pěstování: jako skalnička v humózní zemi v polostínu
Status: Ohrožený druh ČR, chráněný v Maďarsku. CITES b
Brambořík perský (Cyclamen persicum)
Velká diskovitá hlíza má korkovitě ztloustlou pokožku, která v době sucha brání vysychání. Z její horní části vyrůstají přímo jak listy, tak květní stvoly. Čepel listu je tvarově velice proměnlivá, na horní straně stříbrně znamenaná. Rostliny zatahují koncem jara.
Roste ve stálezelených středomořských křovinách v jižním Turecku, na řeckých ostrovech, na Blízkém východě a v severovýchodní Africe. Jde o rodičovský druh pokojových bramboříků, které jsou oblíbenými okrasnými rostlinami již od poloviny 17. století.
Velikost: až 30 cm
Doba květu: X–III.
Květ: bílý či růžový, 2 cm velký (u pěstovaných rostlin i více než 5 cm)
Pěstování: kvetoucí bramboříky pěstujeme v chladnu, při teplotě do 15o C, po zatažení na jaře udržujeme hlízy v suchu, začneme zalévat konce léta, kdy rostliny raší.
Status: CITES b
Brambořík jarní (Cyclamen coum)
Listy a stvoly nesoucí květy vyrůstají z krátkého krku na vrcholu hlízy. Listy jsou ledvinovité, celokrajné a lesklé, obvykle mají stříbrnou kresbu a na spodní straně jsou purpurové.
Vyskytuje se v lesích a křovinatých porostech. Planě roste na tureckém pobřeží Černého moře odkud zasahuje na Balkán a směrem na východ na Kavkaz a do Íránu. Je popsána řada geografických odchylek. U nás byl nalezen zplanělý v okolí Prahy.
Velikost: 7 cm
Doba květu: II–IV
Květ: růžový, 1 cm v průměru
Pěstování: jako skalnička v humózní zemi v polostínu
Status: Chráněný Bernskou úmluvou, uveden v Červené knize Ruska. CITES b.
