Boleslav I.: Obratný taktik z rodu Přemyslova
Boleslav I. vyčníval nad ostatními knížaty nejen délkou své vlády, ale také vojenskými úspěchy, které zajistily rodícímu se českému státu pevné místo na politické mapě středověké Evropy.
V duchu rodinné tradice
Boleslav I. nastoupil na kamenný stolec knížete Čechů krátce po smrti svého bratra Václava jako jediný myslitelný nástupce z rodu Přemyslova. Nepostrádal nic z dravosti a cílevědomosti Přemyslovců, od bratra se pilně učil a beze zbytku využil toho, co Václav za svého života vybudoval. To se týkalo oblasti ekonomické, kulturní i vojenské. Jestliže Václav během své vlády vybudoval základy přemyslovské moci, pak Boleslav na těchto základech vystavěl pevný hrad. Hlavním předpokladem úspěšného vládce byla opora v dobře živeném, vycvičeném a vyzbrojeném vojsku.
V čem však svého bratra rozhodně nenásledoval, byla Václavova zahraniční politika, s níž niterně nesouhlasil. Zatímco Václav, pod tlakem okolností, ale i ve snaze zajistit své zemi bezpečí a možnost nerušeně sílit, vsadil na strategické spojenectví s mocnějším sousedem, saským vévodou a východofranským králem Jindřichem I. Ptáčníkem, Boleslav jakoukoliv formu podřízenosti Sasům odmítl.
Ve stejné době, kdy došlo ke změně na českém trůně, proběhla změna i v Sasku, kde po svém otci převzal vladařské povinnosti Ota I., Boleslavův stejně schopný vrstevník. A tak se roku 936 rozhořela mezi Otou I. a Boleslavem I. čtrnáct let trvající válka. Poté spolu uzavřeli mír, partnerství, z něhož český stát nevyšel oslaben, ale posílen.
Slavné časy knížete Boleslava
Boleslav I. si uzavřením míru na západě uvolnil ruce k tomu, aby napřel ještě více sil za severní a východní hranicí státu. Mohutná expanze z něj učinila nejmocnějšího vládce severně od Alp. Roku 955, zřejmě v rámci plnění spojenecké smlouvy, vyslal Boleslav silný oddíl tisíce mužů na pomoc Otovi I. proti kočovným Maďarům do slavné bitvy na řece Lechu. Tehdy byly definitivně zastaveny kořistnické nájezdy Maďarů na okolní země. Ve stejném čase porazil kníže se svým vojskem Maďary na Moravě.
Bohatství a velikost říše umožnily Boleslavovi, aby byl prvním Přemyslovcem, který dal razit vlastní mince, navíc v evropské kvalitě. Byl rovněž prvním členem rodu, který si vzal německou aristokratku. S ní pak měl čtyři potomky. Na sklonku své vlády uzavřel další pevné spojenectví, tentokrát s polským knížetem Měškem I., čímž vytvořil významný středoevropský mocenský svazek. Boleslav I., chtělo by se napsat Veliký, zemřel roku 972.
