Bitva o Korálové moře (1): První neúspěch japonských ozbrojených sil

Ačkoli Japonci na jaře 1942 ovládali obrovské a na suroviny bohaté území, jejich expanzivní touhy stále nebyly uspokojeny. Korálové moře vnímali jako bránu k přístavu Port Moresby na Papui-Nové Guineji, které by mohli využít jako předmostí k izolaci Austrálie, a odkud by bylo možné přerušit spojenecké námořní trasy. Zároveň by mohli pokračovat v dobývání dalších pacifických ostrovů, především Nové Kaledonie, Fidži a Samoy.

Japonský plán dalšího postupu se skládal ze dvou kroků. Nejprve měl být obsazen ostrov Tulagi, kde by vznikla základna pro hydroplány kryjící vyloďovací akce. V druhé fázi mělo dojít k samotné invazi do Port Moresby a tím pádem k zisku základny pro další operace, zejména pro útoky na sever Austrálie. Japonské velení tušilo, že operaci neutají, jelikož Spojenci prováděli z Austrálie rozsáhlý a pravidelný letecký průzkum. Zároveň ale ani nepočítalo s nasazením velkého počtu nepřátelských jednotek. Také proto se hlavní úderné svazy japonského Spojeného loďstva této bitvy neúčastnily. Jejich čas měl nadejít až v červnu v bitvě o Midway.

Americké síly

Američanům však tyto plány nezůstaly utajeny, protože se jim podařilo rozluštit japonskou námořní šifru JN25, a tudíž o hrozbě, které měli čelit, věděli. Admirál Chester T. Nimitz, vrchní velitel Tichomořského námořnictva, tak měl poměrně podrobnou představu o plánované operaci již od poloviny dubna a mohl ve spolupráci s velitelem spojeneckých vojsk v jihozápadním Tichomoří generálem Douglasem MacArthurem shromáždit síly potřebné k odražení nepřítele.

Situace Američanů však rozhodně nebyla ideální. Letadlová loď Saratoga se od ledna opravovala v docích, Enterprise a Hornet se vracely z dubnového náletu na Tokio a do Korálového moře by se jistě nedostaly včas. Nimitz proto mohl nasadit 17. operační svaz kontradmirála Franka J. Fletchera s letadlovou lodí USS Yorktown, pěti křižníky, sedmi torpédoborci a dvěma tankery, operujícími v jižním Pacifiku, a 11. operační svaz kontradmirála Aubreyho W. Fitche s USS Lexington a čtyřmi torpédoborci, které vyrazily v polovině dubna z Pearl Harboru.

Ze Sydney se třemi křižníky a dvěma torpédoborci vyplul také americko-australský 44. operační svaz pod velením kontradmirála Craceho, aby se připojil k Fletcherovi, který po setkání svazů stanul v čele shromážděných sil. Na palubách lodí se nacházelo 133 letadel, převážně střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless, stíhaček Grumman F4F Wildcat a torpédových bombardérů Douglas TBD Devastator.

Japonská flotila

Ani japonský vrchní velitel admirál Isoroku Jamamoto však nehodlal cokoli ponechat náhodě a z rabaulského přístavu vyslal do Korálového moře příslušné síly. Lodě invazních skupin čítající především transportní plavidla, mateřskou loď pro hydroplány a další menší jednotky chránily torpédoborce a lehký křižník. Podpůrná a krycí skupina se skládala z lehké letadlové lodi Šóhó, čtyř křižníků, torpédoborce a tankeru, velel jí kontradmirál Aritomo Gotó.

Úderná skupina pod velením viceadmirála Takea Takagiho pak operovala s letadlovými loděmi Zuikaku a Šókaku a jejím hlavním cílem bylo zabránit narušení invaze ze strany Američanů. Lodě doprovázely dva těžké křižníky a šest torpédoborců, letadlovým lodím velel kontradmirál Tadaiči Hara. Vrchním velitelem celé invazní operace byl jmenován viceadmirál Šigejoši Inoue, který na letadlových lodích disponoval celkem 138 letouny, především Micubiši A6M Zero, střemhlavými bombardéry Aiči D3A a bombardovacími a torpédovými stroji Nakadžima B5N.

Předehra u Tulagi

V ranních hodinách prvního květnového dne se Lexington poblíž Espiritu Santo na Nových Hebridách připojila k Fletcherovu svazu. Proběhlo čerpání paliva a mezitím se připojil i Craceho operační svaz. Následujícího dne odplul Yorktown k západu, přičemž k opětovnému spojení skupiny mělo dojít 4. května. Fletcher předpokládal, že dorazí s připraveným loďstvem v pravou chvíli do míst, kde dojde ke střetu s nepřítelem. Ačkoliv obě strany navzájem neznaly své pozice, dokázali Japonci protivníka zaskočit.

TIP: Japonské válečné zločiny: Děsivé rituály krvelačných kanibalů

Již v ranních hodinách 3. května se vylodili na Tulagi, vzdáleni zhruba 800 km od amerických svazů. Zprávu o vylodění získal Fletcher až v podvečer. Mezitím Japonci bez odporu ostrov obsadili. Kontradmirál musel rychle jednat, ale zároveň se nemohl rádiově spojit s Fitchovou, 160 km vzdálenou skupinou, aby neprozradil svou pozici. Do plánovaného místa setkání proto vyslal tanker lodě s rozkazem, že nový kontakt svazů nastane 5. května za rozbřesku 480 km jižně od Guadalcanalu. Sám pak na palubě Yorktownu odplul napadnout vyloďující se Japonce.

Pokračování: Bitva o Korálové moře 1942 (2): První neúspěch japonských ozbrojených sil