Bitva o Korálové moře (2): První neúspěch japonských ozbrojených sil
Japonské císařství se v první polovině roku 1942 vezlo na vítězné vlně. Dosavadní úspěšné válečné tažení přispívalo k víře v brzké ovládnutí nejen asijského kontinentu, ale také Tichomoří a k vytvoření takzvané Velké východní Asie. Bitva v Korálovém moři však znamenala první japonský neúspěch
Poté, co se Japonci v květnu 1945 vylodili na ostrově Tulagi, námořní svaz s lehkou letadlovou lodí Šóhó a několika křižníky místo opustil a na místě zůstalo jen několik menších plavidel. Čtvrtého května ráno se k ostrovu přiblížil kontradmirál Frank J. Fletcher a vydal rozkaz zaútočit na nic netušícího nepřítele. Z paluby Yorktownu vzlétlo 12 devastatorů a 28 dauntlessů.
Předchozí část: Bitva o Korálové moře (1): První neúspěch japonských ozbrojených sil
Nebe plné Američanů
Než se překvapení Japonci zmohli na obranu, američtí piloti je zasypali pumami a beze ztrát se vrátili na Yorktown. Nepříteli však způsobili jen zanedbatelné škody. Kolem jedenácté hodiny proto odstartovalo dalších 39 letounů, leč výsledky byly opět hubené a navíc došlo ke ztrátě jednoho stroje. Na podporu vyslaná skupina wildcatů naopak zlikvidovala tři nepřátelské průzkumné stroje Micubiši F1M. V odpoledních hodinách provedli Američané poslední nálet 21 dauntlessů. Ani ten neuspěl a Fletcher se odebral na setkání se zbylými svazy.
Admirál Chester T. Nimitz, vrchní velitel Tichomořského námořnictva, později bombardování komentoval slovy: „Operace Tulagi byla vzhledem ke spotřebované munici a dosaženým výsledkům v každém případě zklamáním.“
V době, kdy radisté zachytili úpěnlivé volání o pomoc z Tulagi, byl jeden z japonských svazů příliš daleko, než aby mohl poskytnout účinnou pomoc. Jeho velitel Takagi se teprve ze severu pozvolna blížil ke Korálovému moři. Když však zjistil, že se v oblasti nachází nejméně jedna nepřátelská letadlová loď, po dotankování ihned vyrazil směrem na jihovýchod, Američanům vstříc.
Hra na schovávanou
Ráno 5. května se Lexington a Yorktown setkaly a po doplnění paliva pokračovaly v plavbě na severozápad. Šestý květen, kdy vplul do Korálového moře admirál Takagi s letadlovými loděmi Zuikaku a Šókaku, plynul bez výrazných událostí. Jak Američané, tak Japonci prováděli průzkum okolí, ale bez výrazného úspěchu.
Americké svazy byly před zraky Japonců skryty ve frontální oblačnosti a samy naopak pátraly ve špatném směru, i když se k sobě protivníci toho dne přiblížili na pouhých 110 km. Odpoledne získal Fletcher rádiové zprávy o velkém uskupení japonských lodí. Nebylo pochyb, že se jedná o invazní svaz.
Hlášení průzkumu
Informace o lodích získaly posádky čtyř bombardérů B-17 z Austrálie, které objevily svaz kontradmirála Aritoma Gotóa s letadlovou lodí Šóhó, a dokonce na něj neúspěšně zaútočily. Fletcher se tak obrátil severozápadním směrem s úkolem zneškodnit nepřítele. Pro potřeby pozdějšího natankování zamířil k jihu tanker Neosho a torpédoborec Sims.
TIP: Japonské válečné zločiny: Děsivé rituály krvelačných kanibalů
Takagi rovněž toho dne neměl žádné tušení o pozicích a síle Američanů. Přesto se 25. letecké flotile podařilo Američany objevit. Zpráva adresovaná Takagimu však postrádala přesnost a přišla pozdě. To už měl viceadmirál informace z nového průzkumu. Schylovalo se k rozhodujícímu střetu…
Dokončení: Bitva o Korálové moře (3): První neúspěch japonských ozbrojených sil