Přírodní barva vajec je velmi různorodá. Pohybuje se od bílé přes béžovou, nažloutlou až po sytě hnědou, a méně často mohou být skořápky dokonce přirozeně nazelenalé či namodralé. Daná skutečnost ovšem nijak nesouvisí s barvou peří slepic, jak praví všeobecně rozšířený mýtus.
Bílá, hnědá, zelená
Trvá asi 26 hodin, než slepice vyprodukuje vajíčko; k vytvoření skořápky z uhličitanu vápenatého je přitom potřeba celých 20 hodin z uvedeného času. Na konci procesu se u některých nosnic uvolňují pigmenty, jež skořápky obarvují: Červené pocházejí z krve, žluté ze žluči a bílá vejce obě složky postrádají.
Nazelenalé skořápky mají slepice křížené s druhem chilského kura araukana, který snáší tyrkysově zelená, někdy až namodralá vejce. Zmíněný odstín, pro nějž se mu přezdívá „velikonoční slepice“, má na svědomí zelené barvivo biliverdin obsažené ve žluči. Badatelé přitom nedávno zjistili, že za nezvyklou barvu skořápek může genetická mutace, kterou u zvířat vyvolalo napadení virem již ve starověku.
TIP: Ptačí kouzla s vejci: Neobyčejná tajemství obyčejných vajec
Produkci popsaných pigmentů, a tudíž i barvu vajec ovšem principiálně řídí geny, jež zodpovídají i za některé další vnější znaky slepice, například za barvu lalůčku pod uchem. Právě podle ní lze dopředu říct, jaká vejce budou opeřenci snášet: Bílý lalůček znamená bílé skořápky, tmavě červený zase hnědé.
