Bezpečné přistání: Skutečně kočky vždy přistanou na všech čtyřech?
Lidové rčení, podle nějž mají kočky devět životů, nevzniklo náhodou. Při pádu z výšky se totiž malé šelmy zvládnou mistrně obrátit ve vzduchu tak, aby nakonec přistály bezpečně na nohou.
Již od počátku 18. století se zmíněným fenoménem zabývali i badatelé a roku 1882 vyvinul Francouz Étienne-Jules Marey techniku chronofotografie, s jejímž využitím pak zachytil padající kočku s kadencí dvanácti snímků za sekundu. Ukázalo se přitom, že se zvíře ve vzduchu otočí do kýžené polohy díky pohybu předních a zadních nohou. V roce 1935 potom tým nizozemských fyziologů zjistil, že kočky při pádu nejprve prohnou záda, načež přetočí obě poloviny těla opačným směrem a následně se už dokážou jednoduše převrátit nohama k zemi.
TIP: Mimořádné výkony světové fauny: Kdo jsou nejlepší atleti zvířecí říše?
Kočky jsou schopny vyskočit do pozoruhodné výšky. Průměrná kočka dokáže ve skoku do výšky překonat až šestinásobek své délky – pokud kočky měří v průměru okolo 80 centimetrů, zvládnou vyskočit až do výšky téměř pěti metrů. Pro srovnání – podobně disponovaný lidský atlet by musel skočit laťku ve výšce přes 10 metrů. Některé kočičí plemena, jako například mainská mývalí kočka, jsou známé svou schopností dosáhnout ještě větších výšek.
