Běsy první světové války zřejmě podstatně zhoršila stoletá klimatická anomálie
Nová studie amerických vědců ukázala, že mezi lety 1914 až 1919 panovalo v Evropě neobvykle vlhké a chladné počasí. Tato stoletá anomálie ve vývoji počasí přinesla v kombinaci s 1. světovou válkou doslova vražedný mix
Během 1. světové války, jednoho z nejstrašlivějších konfliktů v lidských dějinách, zemřelo 18 milionů lidí. K extrémně vysokému počtu obětí přispělo podle studie amerických vědců i mimořádně nepříznivé počasí v letech 1914 až 1919. Vyplývá to z nového výzkumu, který vedl Alexander More z americké Harvard University.
More se svými kolegy analyzoval ledová jádra z Alp. Z ledu vědci dokázali vyčíst, že se v době první světové války změnily poměry v zemské atmosféře. V Evropě v té době mnohem více pršelo a bylo mnohem chladněji, než je obvyklé. Podle Moreho šlo o stoletou anomálii ve vývoji počasí.
TIP: Chřipkové epidemie, které otřásly světem
Chladný a vlhký klimatický výkyv počasí způsobil, že zákopy na evropských bojištích byly plné bláta, což vedlo k větším ztrátám na životech z řady důvodů. Ještě horší ale bylo, že nepříznivé počasí změnilo migrační chování ptáků, kteří se tak ocitli ve větším kontaktu s lidmi. Ptáci byli zdrojem chřipkových virů, které se ve vlhkém počasí lépe šířily. Výsledkem tohoto mixu byl nástup španělské chřipky, která si mezi lidmi vybrala více obětí, než samotné boje 1. světové války. Podle současných odhadů podlehlo španělské chřipce v letech 1918–1920 mezi 20 a 50 miliony lidí.
