Bakterie z mořských hlubin by se mohly stát zdrojem nové generace antibiotik
Vědci narazili v hlubinách Severního ledového oceánu na látku, která snižuje virulenci patogenních bakterií. Novinka by se mohla stát zdrojem budoucí generace antibiotik.
Velkým problémem dnešní medicíny je antibiotická rezistence. Léky, které jsme dříve používali k léčbě řady nemocí, již dnes nejsou dostatečně nebo dokonce vůbec účinné. Jedním z příkladů bakterie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), která byla úspěšně léčena penicilinem ve 40. a 50. létech 20. století. V současnosti jsou téměř všechny její kmeny rezistentní na penicilin a mnoho je rezistentních na léky, které již nedostačující penicilin nahradily (typicky například nafcilin).
Jedním z důvodů nedostatečnosti antibiotik může být i fakt, že řada z nich (přibližně 70 %) je odvozená od bakterií, které žijí v prostředí kolem nás, především od půdních bakterií ze skupiny aktinomycet. Vědci se proto při pátrání po nových typech antibiotik zaměřují i na nezvyklé typy prostředí.
Päivi Tammelaová z Helsinské univerzity a její kolegové nedávno objevili slibné látky, z nichž by se mohla stát antibiotika nové generace. Jejich zdrojem by se mohly stát aktinomycety pocházející z mořských živočichů z chladných hlubin Severního ledového oceánu.
Lék proti virulenci
U většiny stávajících antibiotik existuje velký tlak na rozvoj rezistence. Jde o přirozené chování – pokud nějaká látka bakterii zabíjí nebo brzdí její růst, evoluce přirozeně volí jedince, kteří jsou touto látkou ovlivněni méně. Tým Tammelaové se proto zaměřil na látky, které potlačují virulenci nebezpečných bakterií, čili jejich schopnost rozpoutat onemocnění, aniž by je příliš brzdily v růstu.
Vědci při svém pátrání narazili na doposud neznámý kmen aktinomycety rodu Rhodococcus, posléze pojmenovaný T091, který produkuje látku T091-5 s požadovanými účinky – působí na virulenci infekčních bakterií. Podrobnosti svého výzkumu vědci zveřejnili v odborném časopisu Frontiers in Microbiology.
Účinnost látky T091-5 badatelé ověřili na enteropatogenních bakteriích z okruhu E. coli, které se označují jako EPEC. Ukázalo se, že tato látka brání infekčním bakteriím EPEC uchytit se ve výstelce střeva hostitele a brání tomu, aby se bakterie navázaly na receptor Tir, což je klíčový krok na počátku vyvolání onemocnění. Prozatím je látka T091-5 považována za velmi slibnou, zda se nakonec stane základem pro nová antibiotika ale ukáže až další výzkum.