Australopitékové jako Lucy zřejmě používali nástroje již před více než třemi miliony let
Detailní analýza kostí rukou tří australopitéků odhalila, že tito naši dávní příbuzní byli schopni vyrábět a používat nástroje. Až doposud se přitom mělo za to, že prvními tvůrci nástrojů byli zástupci druhu Homo habilis o 500 tisíc let později.
V roce 1974 byly poblíž vesnice Hadar v Etiopii nalezeny fosilní pozůstatky Lucy, slavné samice australopitéka Australopithecus afarensis. Paleoantropologovi Donaldu Johansonovi se tehdy podařilo objevit zhruba 40 procent kostry tvora, který žil asi před 3,2 miliony let. Poznatky, které jsme díky jeho objevu získali, významně ovlivnily naše představy o původu a vývoji člověka.
Lucy byla vysoká něco málo přes metr a vážila asi 29 kilogramů. Na první pohled se podobala spíše šimpanzům a měla i podobě velký mozek. Stavba její pánve a nohou byla ale téměř stejná jako u moderních lidí, což naznačuje že Lucy zřejmě stála a chodila vzpřímeně. Nový výzkum evropského týmu paleoantropologů ukazuje, že neméně šikovné byly i ruce slavné Lucy.
Ruce v lidské linii
Jana Kunzeová z německé Eberhardovy-Karlovy Univerzity Tübingen a její kolegové detailně prostudovali kosti rukou tří druhů australopitéků – Australopithecus afarensis, Australopithecus africanus a Australopithecus sediba, které následně porovnali s kostmi rukou lidoopů a zástupců rodu Homo. Zaměřili se přitom na místa, kde se na kostech rukou upínají svaly. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil odborný časopis Journal of Human Evolution.
Proč jsou právě ruce našich dávných příbuzných pro vědce tak zajímavé? Z jejich detailní stavby je možné nepřímo odvodit, co tito dávno vyhynulí předchůdci člověka svýma rukama dělali.
Analýza svalových úponů australopitéků ukázala, že jejich ruce byly schopny manipulace s předměty. Svaly starších druhů, jako Australopithecus afarensis (3,7–3 miliony let) a Australopithecus africanus (3,7–3,4 miliony let), vykazovaly mix lidských a lidoopích znaků. Novější druh Australopithecus sediba (1,95–1,78 milionu let) měl ruce více podobné lidským.
Za klíčové svaly pro manipulaci vědci považují první hřbetní mezikostní sval, který umožňuje precizní úchop mezi palcem a ukazováčkem, což je pro manipulaci zásadní, a také malíček. Australopitékové podle vědců pravděpodobně využívali svaly malíčku při každodenních činnostech, jako bylo zpracování potravy nebo používání nástrojů.
Zjištění paleoantropologů je zajímavé i s ohledem na dřívější nálezy nejstarších nástrojů. Ty úplně nejstarší, které můžeme připsat našim předkům, byly nalezeny v etiopské Goně a jsou staré 2,6 milionu let. Ještě o 750 tisíc let starší kameny nesoucí stopy po opracování pocházejí z keňské Lomekwi. U těch ale není úplně jasné jasné, čí ruka je držela. Za první tvůrce nástrojů přitom vědci považují zástupce druhu Homo habilis, kteří žili přibližně před 2,4 až 1,4 milionu let.
V kontextu aktuálního výzkumu Jany Kunzeové je tak možné, že moderní používání nástrojů se objevilo dávno předtím, než vznikl rod Homo a nástroje mohla vyrábět a používat nejen Lucy, ale i další australopitékové již před více než třemi miliony let.
