Archeologové odkryli v Německu první doklad starořímské obranné technologie
Během vykopávek římského vojenského tábora u Bad Ems se archeologům podařilo objevit zachovalé dřevěné hroty, o nichž je známo, že hrály roli „ostnatého drátu“ dávných Římanů
Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích (Commentarii), které sepsal o vojenských taženích, mimo jiné popisuje obrannou technologii římských vojenských táborů, která zahrnovala konstrukci z ostrých dřevěných hrotů. Šlo o svého druhu starořímskou verzi ostnatého drátu či možná žiletkového plotu a jak lze soudit z historických záznamů, fungovala velmi dobře.
U německého lázeňského města Bad Ems v Porýní-Falci již několik let probíhají archeologické vykopávky, které vedou odborníci Goetheho univerzity ve Frankfurtu. V římských dobách bylo Bad Ems významnou součástí Hornogermánského limesu, hranice římské provincie Horní Germánine.
Záhadné římské tábory
Archeologové na tomto nalezišti narazili na římský vojenský tábor o rozloze 8 hektarů, jehož součástí bylo zhruba 40 dřevěných věží. Vědci odhadují, že v něm přebývaly asi tři tisíce římských vojáků. Na tomto táboru ale bylo něco zvláštního. Přestože vypadal jako tábor určený k trvalému osídlení, žádná ze staveb nebyla dokončená, kromě jediné. Vojáci tam zřejmě spali ve stanech a vypadá to, že tábor byl po několika letech vypálen.
Studentský tým, který vedl archeolog Frederic Auth, nedávno učinil významný objev dva kilometry od zmíněného tábora. Na kopci Blöskopf odkryli pozůstatky dalšího tábora, tentokrát podstatně menšího, který byl rovněž vypálen. Právě tam archeologové narazili na unikátní nález.
Obranné hroty římského vojenského tábora u Bad Ems. (foto: Frederic Auth, CC BY-SA 4.0)
Na snímcích, které Auth zveřejnil, jsou patrné dřevěné hroty, které se zachovaly šťastnou náhodou, díky příhodným vlastnostem zeminy. Ukázalo se, že jde o první hmatatelný důkaz obranné technologie, kterou popsal Caesar. Badatelé rovněž objevili římskou minci raženou v roce 43 našeho letopočtu, což jim umožnilo přesněji určit stáří objeveného opevnění.
TIP: Archeologové objevili na severu Španělska 66 táborů římské armády z časů dobývání Hispánie
Pokud jde o historii zmíněných táborů, z historických záznamů vyplývá, že by mohlo jít o neúspěšný pokus o založení dolu na stříbro. Zmiňuje se o něm římský historik Tacitus, který popisuje neúspěšnou akci z roku 47 našeho letopočtu. Uskutečnila se v době, kdy zde vládl římský guvernér Curtius Rufus a objevené tábory mohly sloužit k ochraně vytěženého stříbra.
