Archeologové objevili v Gíze nejstarší sýr: Je starý přes tři tisíce let
O životě dávných předků máme díky archeologickým vykopávkám poměrně dobrou představu. Již méně toho ale víme o jejich stravovacích zvycích. Starodávné struktury v egyptské Gíze teď v tomto směru vydaly další tajemství
Kdy přesně začali lidé vyrábět sýr se neví a neexistují ani přesvědčivé důkazy o tom, kdo s přeměnou mléka na sýr přišel jako první. Odborníci předpokládají, že první sýry vznikly v Evropě, Střední Asii, Středním východě nebo v oblasti dnešní Sahary. V Evropě je první výroba sýra spojená s Helénistickým obdobím, tedy obdobím 300 let mezi smrtí Alexandra Velikého v roce 323 př. n. l. a ovládnutím poslední helénistické říše – ptolemaiovského Egypta – Augustem v roce 31 př. n. l. po bitvě u Actia.
Tři tisíce let starý sýr
Nejnovější objev archeologů ale v tomto ohledu přináší zajímavá fakta. V hrobce Ptahmese, starověkého starosty města Mennofer, vědci společně s další posmrtnou výbavou objevili i hliněnou nádobu se záhadným obsahem. Pozdější analýza ukázala, že se jedná o sýr, vyrobený z kozího, ovčího a buvolího mléka. Podle Enrica Greca z univerzity v italské Catanii jde o nejstarší archeologický pevný zbytek sýra, jaký byl dosud nalezen. Jeho stáří vědci odhadují na 3 200 – 3 300 let.
TIP: Sýr, sýrek, syreček: V čem se lišily středověké mléčné produkty?
Zajímavostí je, že v sýru vědci objevili i pozůstatky bakterií rodu Brucella. Ty způsobují vysoce nakažlivou brucelózu. I když se primárně jedná o onemocnění postihující zvířata, může tato nemoc způsobit závažné onemocnění i u lidí. Podle vědců je tak pravděpodobné, že brucelóza byla v této době poměrně hojně vyskytující se nemocí. K onemocnění u lidí totiž dochází v důsledku přímého kontaktu s nemocným zvířetem, nebo po požití mléka a tepelně neošetřených výrobků z něj.
