Archeologové objevili na Krétě 4 000 let starou stavbu připomínající labyrint

Kolem roku 3100 před naším letopočtem se na ostrově Kréta objevila mínojská civilizace, známá svou monumentální architekturou a fascinujícím uměním. Přibližně po roce 1450 před naším letopočtem se Kréta dostala pod nadvládu Mykén na řecké pevnině a kolem roku 1100 před naším letopočtem mizí i zbytky mínojské civilizace.

Po Mínojcích zůstalo mnoho památek a také legend, včetně asi nejznámějšího příběhu o Mínotaurovi, napůl člověku a napůl býku, který žil v labyrintu, postaveném Daidalem a Ikarem pro krále Mínoa. Tam ho také nakonec zabil hrdina Théseus, který se z labyrintu dostal díky pomoci princezny Ariadny. Za původní předobraz labyrintu se považuje spletitý komplex minojského paláce v Knossu na Krétě.

Labyrint z doby bronzové

Jak potvrzuje nedávný objev archeologů v Kastelli, asi 51 kilometrů jihovýchodně od krétské metropole Heraklionu, lidé mínojské civilizace měli stavby připomínající labyrinty v oblibě. Archeologové nedávno odkryli v Kastelli přibližně čtyři tisíce let starou stavbu kruhového půdorysu, která je labyrintu velmi podobná. Stavba má průměr přibližně 15 metrů. Tvoří ji celkem osm koncentrických kamenných kruhů, mezi nimiž jsou zdi, které vytvářejí velký počet malých místností. Mínojskou stavbu, která se nachází na vrcholku kopce, objevili dělníci, když zde instalovali radarový systém pro nové letiště.

Na základě nalezených úlomků keramiky archeologové usuzují, že tato stavba vznikla přibližně mezi léty 2000 až 1700 před naším letopočtem. Odpovídá to středominojskému období I. a II. (období starých paláců), což byla doba největšího rozkvětu mínojské civilizace, kdy vznikly velké paláce v Knossu, Faistu a na dalších místech. Účel objevené stavby je zatím neznámý, archeologové ale předpokládají, že zřejmě sloužila jako místo pro náboženské rituály.