Archeologické naleziště v Palenque: Opravdová perla mayské kultury

Velkolepost města, které na vrcholu svého rozmachu v 7. století n. l. mělo hustotu osídlení přibližně stejnou jako dnešní Los Angeles, nyní připomínají pouze džunglí zarostlé pyramidy a rozlehlá náměstí (plazas), jimiž se nese všudypřítomný řev vřešťanů. Výjimečnou historickou hodnotu mayské architektury a dech beroucí atmosféru této lokality jenom potvrzuje skutečnost, že Palenque bylo v roce 1987 zařazeno do seznamu památek UNESCO.

Město v zajetí džungle

Patříte-li mezi milovníky dobrodružných filmů o Indiana Jonesovi, pak vězte, že při návštěvě Palenque si budete připadat přesně jako v jednom ze zmiňovaných hollywoodských trháků. Název města Palenque, které je obklopeno stejnojmenným národním parkem sahajícím až k nedaleké hranici s Guatemalou, znamená ve španělštině „uzavřené prostranství“ či „ohrada“. O tom, proč a jak město k tomuto jménu přišlo, můžeme vést pouze dohady, původní mayský název totiž zřejmě zněl Báak čili v překladu Kost. 

Král s „koňskou nohou“

Z archeologických vykopávek víme, že první osídlení v Palenque pochází z období kolem roku 100 př. n. l., největší rozmach a slávu však město zažilo v 7. století n. l., kdy městu vládl král K´inich Hanab (Janaab´) Pakala, který trpěl nemocí equinovarus congenitus neboli tzv. „koňskou nohou“. Přestože byl král již od dětského věku indisponován, dožil se na svou dobu úctyhodných 80 let a nechal vybudovat řadu významných budov, z nichž patrně nejznámější jsou chrámy Templo de las Inscripciones (Chrám nápisů) a Templo XIII (Chrám XIII), které mimo jiné posloužily i jako hrobky pro Pakala a jeho manželku Rudou královnu.

Cesta od prosperity k zapomnění

Po Pakalově smrti v roce 683 nastoupil na trůn jeho syn K´inich Kan Balam II., který je znám také jako Jaguáří Serpent II., jelikož v hieroglyfickém písmu Mayů bývá zapsán pomocí obrazců jaguára a bájného monstra serpenta.  Kan Balam se pokusil navázat na politický a ekonomický rozvoj, který začal za vlády jeho otce, a nechal vystavět Grupo de las Cruces, skupinu chrámů Kříže, které byly pojmenovány prvními objeviteli podle obrazů ve tvaru kříže (ve skutečnosti však šlo o mayské vyobrazení stromu stvoření). V každém z těchto chrámů je pak umístěna kamenná stéla s příběhy popisujícími historické události.

Důsledkem válek, nenávratných zásahů do okolní krajiny a následné změny ekosystému došlo k úpadku města a kolem 10. se Palenque začalo měnit v město duchů. Když pak v 16. století došlo k znovuobjevení města španělským knězem Pedrem Lorenzem de la Nadou, nezbývalo z něj nic než ruiny zarostlé tropickou vegetací. K životu se Palenque opět vrátilo až ve druhé polovině 20. století, kdy díky archeologickým vykopávkám došlo k objevu mnoha významných artefaktů, což mělo za následek zájem turistů z celého světa.

Kultura, která předběhla svou dobu

Jedním z důvodů, proč bylo Palenque zařazeno na seznam UNESCO, je jedinečná koncentrace architektonických památek, jež vypovídají o neobyčejné vyspělosti a zručnosti mayské kultury. Přestože bylo dodnes archeology odkryto pouze necelých 10 procent z původní rozlohy města, nezbývá nám než žasnout nad schopnostmi starých Mayů. Při procházce městem můžeme kromě výše zmíněných chrámů obdivovat například důmyslně řešený klenbou krytý kanál, který prochází napříč městem a jehož pomocí Mayové přesměrovali tok řeky Otulum, která je přítokem nedaleké řeky Usumacinty pojmenované podle nezaměnitelných skřeků, které vydávají vřešťani.

Za zmínku stojí také Pakalova hrobka v Chrámu nápisů. Sarkofág, který ukrýval šperky ověnčenou kostru panovníka, jehož tvář byla při pohřebním obřadu ukryta pod nefritovou mozaikovou posmrtnou maskou, je zdoben vzácnými ornamenty a rytinami mýtických serpentů a Boha slunce a váží neuvěřitelných 20 tun. 

K navštívení láká i pohřební komora Rudé královny, která získala své jméno díky červené barvě kostí, čehož bylo dosaženo pomocí rituálního ošetření sulfidem rtuťnatým. O bohatství vládnoucí vrstvy vypovídá nález tisíců kousků nefritu, jež byly součástí pohřebních obětin Rudé královny.

Tajemná příroda

Palenque nabízí opravdu nepřeberné množství atrakcí, které stojí za zhlédnutí. Od zmiňovaných chrámů a hrobek, až po akvadukty, lázně, sauny, splachovací záchody, astrologické laboratoře či hřiště pro mayské míčové hry (např. tlachtli).

Monumentální stavby však nejsou to jediné, co do oblasti každoročně láká desetitisíce turistů. Okolní tropický prales, kde teplota během roku neklesá pod 26°C, nabízí k vidění na 996 různých druhů exotické fauny a flóry, včetně dlouhověkých cedrů, svietenie mahagonové, palmy chamedorey sličné či stálezelené zapoty obecné.

Ze zástupců živočišné zvíře je možné zahlédnout například pestrobarevného papouška amazoňana pestrolícého či ocelota velkého. Pro výlety do džungle, třeba k překrásnému vodopádu Agua Azul, však jednoznačně doporučujeme využít služeb některého z místních průvodců, jelikož prales kolem Palenque představuje domov velkého počtu jedovatých hadů z čeledi chřestýšovitých.