Antarktida vydala poklad: Vědci zde objevili části milion let staré DNA
Nízké teploty, malé množství kyslíku a nedostatek UV záření dělají z polárních mořských prostředí skvělá místa, kde lze i dnes nalézt nedotčenou sedimentární starověkou DNA
Jak vypadal život na Zemi před milionem let, víme dnes hlavně z geologických průzkumů, vzorků ledu a samozřejmě fosilních záznamů. Mezinárodní tým, který vedla australská paleogenetička Linda Armbrechtová z Tasmánské univerzity, k tomuto výčtu přidal dávnou DNA, objevenou v sedimentu u Antarktidy. Jejich objev publikoval časopis Nature Communications.
Badatelé odebrali vzorky sedimentů pod dnem moře Scotia, které se rozkládá mezi Ohňovou zemí a Antarktickým poloostrovem. Nalezli zde kousky organického materiálu, starého milion let, z něhož se jim podařilo získat sekvence DNA. Vědci v tomto případě mluví o „sedimentární DNA“ (sedaDNA).
Podmořská DNA
„Objevili jsme daleko nejstarší známou spolehlivě doloženou sedaDNA z mořských sedimentů,“ vysvětluje paleogenetička Armbrechtová. DNA vědci získali v roce 2019, následně vzorky prošly pečlivým zpracováním především s ohledem na možnou nežádoucí kontaminaci. Objevená sedaDNA představuje velice cenný zdroj informací, který by mohl přispět k pochopení dlouhodobého vývoje antarktických ekosystémů.
TIP: Vrtání v extrému: Tým odborníků provrtal přes 2 kilometry antarktického ledu
Sekvence sedaDNA již byly nalezeny v řadě rozmanitých prostředí. Známe je z jeskyní na souši, jejichž stáří je až 400 tisíc let, nebo z permafrostu na severní polokouli, kde se podařilo nalézt sekvence staré až 650 tisíc let. Mořské sedimenty v polárních oblastech, jakým je například moře Scotia, jsou sice z našeho pohledu extrémní, ale nízké teploty, nízký obsah kyslíku a voda stínící před UV zářením jsou ve skutečnosti velmi příznivé pro uchování sedaDNA po velmi dlouhou dobu.