Aligátor americký: Predátor, který již dvakrát unikl svému vyhubení

Aligátor americký (Alligator mississippiensis) není při lovu příliš vybíravý – v jeho žaludku končí rozliční živočichové, od larev a hmyzu přes ryby, ptáky, želvy, hlodavce a hady až po ondatry, mývaly, prasata, ovce a kozy. Svoji kořist polyká predátor vcelku, a aby napomohl procesu trávení, přidává si do jídelníčku jako zvláštní doplněk stravy kameny, které mají obsah žaludku rozmělnit.

Nejen stroj na žraní

I když se zdá, že život aligátorů spočívá jen v lenivém splývání na vodě a hledání něčeho k snědku, vyvíjejí tato zvířata i jinou činnost. Samice například staví velká hnízda z bahna, větví, listí a rostlin, do nichž kladou 20 až 50 vajec.

Další dva měsíce hnízdo hlídají a po vylíhnutí mláďat je přenáší v tlamě do vody. Následující dva roky matka mláďata chrání před jinými predátory. Mohou se totiž snadno stát kořistí dravých ryb, ptáků, mývalů či jiných aligátorů.

Oběť vlastní krásy

Na rozdíl od aligátořích matek si samci s péčí o potomstvo mnoho starostí nedělají. Energii si šetří na milostné volání, páření a na hlídání svého teritoria. Když poklesne hladina vody, vyhrabávají si v bahně jámy, ve kterých odpočívají. Tento nerušený život jim však zejména v minulém století narušili lovci dodávající na trh jejich kůži. Ta se natolik zalíbila výrobcům módních doplňků, že aligátoři v šedesátých letech 19. století téměř vyhynuli.

Z aligátoří kůže se vyráběly pásky, řemínky k hodinkám, peněženky, kabelky, boty a v neposlední řadě také části luxusního nábytku či vnitřního vybavení aut a letadel. Do situace eskalující k nevyhnutelné katastrofě pro aligátoří populaci musela urychleně zasáhnout americká vláda, která schválila řadu zákonů a zavedla opatření na ochranu tohoto klíčového predátora ekosystémů jihovýchodních amerických států.

Opět na scéně

Aligátoři dnes patří mezi chráněné druhy a pro import a export zvířat i jejich kůže platí přísná pravidla. I když pytláctví asi nikdy nevymizí a stále je pro aligátory hrozbou, populace se zotavuje velmi rychle. Pomáhá tomu i ochrana přirozeného prostředí a klesající poptávka po výrobcích z přírodní aligátoří kůže.

Stejně jako se aligátorům podařilo uniknout vyhynutí před 65 miliony let, kdy ze světa navždy vymizeli dinosauři, dokázali přežít krizi způsobenou člověkem. V roce 1987 se počet jedinců tohoto 150 milionů let starého živočišného druhu stabilizoval natolik, že aligátor americký mohl být vyškrtnut ze seznamu ohrožených druhů a řadí se do skupiny „málo dotčených“ živočichů. Ve volné přírodě žije víc než milion jedinců a tisíce dalších obývá terária zoologických zahrad, kde se úspěšně rozmnožují.