Hrob drsné lovkyně z Peru ukázal, že starověké ženy se nezabývaly jen sběrem

Podle tradičního pohledu se ve společenstvích lovců a sběračů zabývali lovem takřka výhradně muži, zatímco ženy a děti obstarávaly sběr. Nedávný objev hrobu mladé ženy, která zhruba před 9 tisíci lety žila v dnešních peruánských Andách, ale tuto představu do značné míry vyvrací.

Hrob byl, společně s dalšími podobnými, nalezen v roce 2018 na lokalitě Wilamaya Patjxa. Vědci v něm objevili lidské ostatky společně s výbavou pro lov velké zvěře. Ta zahrnovala kamenné hroty k šípům a oštěpům, ostré kamenné čepele pro zpracování kořisti a další nástroje. Nikdo v té době nepochyboval, že by ostatky s podobnou výbavou mohly patřit někomu jinému než muži-lovci.

Muži lovci a ženy lovkyně

Pozdější detailní průzkum, který obstaral James Watson z americké University of Arizona, ale ukázal, že ostatky s velkou pravděpodobností patří ženě. Původní předpoklad potvrdila i následná studie Watsona a jeho kolegů, v níž prozkoumali proteiny nalezených zubů. Výsledky analýzy potvrdily, že jde o ženu, či spíše dívku ve věku 17 až 19 let.

Ve starověku bylo přitom zvykem pohřbívat zemřelé s předměty, které používali během života. Válečníci tak byli obvykle pohřbíváni se zbraněmi a vládci s artefakty bohatství a moci. Nalezené zbraně a nástroje, stejně jako kosti velkých zvířat, proto podle vědců naznačují, že tato mladá žena byla úspěšnou a uznávanou lovkyní. 

TIP: Ruské Amazonky: Pohřbeným skytským válečníkem byla podle DNA 13letá dívka

Překvapivý objev inspiroval archeology k dalšímu pátrání. Vědci následně prozkoumali záznamy 429 jedinců, pohřbených během pozdního pleistocénu a raného holocénu, na více než 100 místech po celé Jižní a Severní Americe. Ukázalo se, že s loveckými nástroji byli velmi často pohřbíváni muži i ženy. Podle vědců se ukazuje, že zhruba 30 až 50 % tehdejších lovců byly ženy.