Hnutí Vlajka: Kdo zradil během nacistické okupace Československa?

Jedním z největších symbolů zrady se stalo hnutí Vlajka, spojené s ostudnými útoky proti židovským spoluobčanům, špiněním vlasteneckého odboje a udavačstvím. Z původně krajně pravicového studentského spolku se v období druhé republiky stala ilegální organizace, do jejíhož vedení se dostali Jan Rys-Rozsévač, Josef Burda, Jindřich Thun-Hohenstein, Otakar Polívka a další extrémisté.

Před válkou a během ní

Ještě před příchodem Němců začali vlajkaři vytvářet bojůvky, které napadaly židovské obchody, a dokonce připravovaly pumové atentáty proti židovským firmám a synagogám. Po příchodu nacistů vlajkaři udávali Židy odmítající nosit žlutou hvězdu i demokraticky smýšlející spoluobčany. Zorganizovali pogrom proti Židům v Příbrami a poškodili synagogu v Dobříši.

Leitmotivem jejich spolupráce s okupanty byla snaha nahradit členy protektorátní vlády vlastními funkcionáři. Pod vedením ing. Oldřicha Jenáčka dokonce vybudovali vlastní výzvědnou síť, přímo napojenou na ústřednu gestapa. Kromě toho postavili polovojenské Svatoplukovy gardy, odborovou ústřednu Česká pracovní fronta, Svaz žen i Mládež Vlajky.

Vzhledem k silnému odporu obyvatelstva však nezískali širokou členskou základnu, v jejíž vybudování doufali a okupační moc je přestala považovat za perspektivní partnery. Posledním zoufalým pokusem o změnu poměrů se 7. srpna 1940 stal útok stovek vlajkařů proti sídlu Národního souručenství v pražské Dušní ulici. Budovu sice nakrátko obsadili, po několika hodinách je však vystrnadila policie a jejich vůdce pozatýkala. 

TIP: Úřadovny gestapa v protektorátu: Obávanou „Pečkárnou“ prošel i Alois Eliáš

Postupně nastal úpadek hnutí, a když se jeho vedení dostalo do sílících sporů s Němci, byla jeho činnost roku 1943 zakázána. Národní soud odsoudil vůdce vlajkařů Ryse, jeho zástupce Burdu a velitele paramilitárních Svatoplukových gard Jaroslava Čermáka  27. června 1946 k trestu smrti. Podle stanovených pravidel byl vykonán ještě téhož dne.